V dlouhodobém vývoji pěstování brambor v České republice zjišťujeme postupný pokles sklizňových ploch, a to ze 102 816 ha v marketingovém roce 1993 / 94 až na úroveň 54 297 ha v období roku 2001. Celková produkce brambor mírně kolísá podle skutečně dosažených hektarových výnosů, přičemž v roce 1993 / 94 bylo dosaženo výnosu 25,30
t.ha-1, což je v dlouhodobé časové řadě nejvyšší výsledek, zatímco v roce 1997 / 98 bylo dosaženo výnosu pouze 19,30 t.ha-1 a v loňské sezóně roku 2001 bylo dosaženo, podle posledních odhadů ČSÚ, výnosu asi 21,35 t.ha-1.
Úroveň hektarových výnosů je ovlivňována především počasím a tomu následně odpovídajícím podmínkám pro pěstování brambor (opožděné sázení, suché léto nebo naopak časté a prudké deště v období sklizně a podobně.
Nejvyšší celkové produkce brambor bylo dosaženo v roce 1993 / 94, a to 2 395 810 tun. Proti tomu je produkce 1 159 005 t, jako výsledek celkové sklizně brambor v roce 2001, zatím v dlouhodobém vývoji nejnižší.
Dovoz brambor v dlouhodobém vývoji kolísá podle toho, jaká je celková domácí produkce a spotřeba brambor. Nejméně pozdních konzumních brambor v množství 212 tun bylo dovezeno do České republiky v roce 1997, neboť byly nahrazeny dovozem raných konzumních brambor v celkovém množství 10 189 tun. Podobná situace byla i v roce 1999. Velký dovoz raných konzumních brambor na začátku kalendářního roku je ovlivňován nedostatkem domácích konzumních brambor z podzimní sklizně. Také vlivem nedostatečné nabídky raných brambor z domácí sklizně stoupá počet i objem dovozu raných brambor ze zahraničí. Průměrně bylo ročně do ČR dovezeno v období let 1996 - 2001 celkem 35 750 t brambor .
V dlouhodobém vývoji je zřejmý pokles vývozu, a to jak konzumních brambor, tak i „brambor celkem“, což je důsledek současné situace českého bramborářství. Vzhledem k výskytu bakteriální kroužkovitosti má ČR zákaz vyvážet brambory, zvláště do zemí Evropské unie. Pouze termínované dohody mezi ČR a SR uvolnily pohyb brambor na Slovensko, případně do Polska a do zemí bývalé Jugoslávie. Tyto vyvezené brambory jsou pak obvykle zpracovávány na bramborové výrobky (chips, crisps, pomfrity apod.).
Spotřeba konzumních brambor v ČR mírně klesá. Tento pokles však není tolik znatelný v porovnání s jinými evropskými zeměmi, kde je situace podobná. Průměrná spotřeba konzumních brambor v ČR na jednoho obyvatele za rok je v současné době asi 76 kg. Skutečná úroveň spotřeby konzumních brambor bude odpovídat hospodářské situaci, ale i nabídce jídel podle zvyklostí jiné než české kuchyně. Za předpokladu nabídky masa, těstovin, rýže a jiných potravin za přijatelnou cenu pro spotřebitele, nastane situace, kdy bude spotřeba brambor klesat.
Produkce raných brambor vykazuje spíše klesající tendenci přesto, že hektarový výnos v roce 2001 na úrovni 16,50 t.ha-1 byl uspokojivý. Snížení celkové produkce raných brambor je důsledkem přebytku konzumních brambor ze sklizně roku 1999 / 2000, kdy „staré“ konzumní brambory zůstaly ve skladech až do pozdního jara. Nízká cena brambor na jaře roku 2001 a nepříznivé počasí ovlivnilo rozhodování pěstitelů, kteří zasázeli pouze 11 378 ha raných brambor proti 15 662 ha v roce 2000.
Průměrná cena raných brambor v dlouhodobém vývoji kolísá. Na začátku sezóny v červnu roku 2001 byla nejvyšší vykázaná cena, dosažená zemědělskými výrobci, 7 856 Kč.t-1, což odpovídá skutečné situaci na trhu, kdy přebytek „starých“ brambor ovlivnil trh natolik, že vzhledem k nedostatečné kvalitě byly tyto konzumní brambory neprodejné. Spotřebitelé požadovali čerstvé rané brambory, jejichž nabídka na trhu zpočátku neodpovídala poptávce, což se odráželo ve zvýšených cenách raných brambor.
V marketingovém roce 2000 / 2001 byla sklizeň brambor v Evropské unii rovněž ovlivněna počasím v mnoha evropských zemích již od začátku roku 2001. Prudké, silné a vytrvalé deště v jarním období způsobily pozdní sázení brambor, horké a suché léto pak ovlivnily v mnoha oblastech Evropy sklizeň konzumních brambor.
V Evropské unii (EU-15) poklesla celková plocha osázených brambor o 4,1 % proti úrovni roku 2000, tzn. na 1 310,6 tis. ha. Podle předpovědi však klesá i hektarový výnos o 4,6 % proti roku 2000 - na 34,1 t.ha-1. Pro další období se předpovídá, že celková produkce brambor v EU-15 by měla, podle všech předběžných výpočtů, klesnout o 8,5 % proti roku 2000 až na celkové množství 44 674 tis. t.
V pěti hlavních produkčních zemích Evropské unie (Nizozemsko, Francie, Belgie, Německo, Velká Británie, tj. EU-5) je situace podobná. Celkově se snížily plochy pro pěstování brambor v EU-5 proti roku 2000 o 3,9 %, tj. na úroveň 850,4 tis. ha. Očekává se však zvýšení hektarového výnosu ve Velké Británii o 6,4 % na úroveň 37,5 t.ha-1, což znamená i zvýšení celkové produkce brambor o 6,1 % na množství 6 209 tis. tun.
V Nizozemsku a v Belgii se snížily plochy pro pěstování brambor o 3,6 - 4,5 %, hektarový výnos se snížil o 7,4 - 10,8 %. Produkce se tak v Nizozemsku snížila o 10,7 %, v Belgii až o 14,8 %.
Ceny brambor na evropských trzích odpovídaly situaci, kdy skutečná produkce vytvořila poměrně nízkou nabídku brambor, která neodpovídala sezónní poptávce, a proto ceny konzumních brambor v EU-5 stoupaly. Průměrná cena konzumních brambor v EU-5 se na podzim roku 2001 pohybovala na úrovni 120 - 150 EUR.t-1 (4 090 – 5 112,50 Kč). V roce 2000 byla tato cena ve stejném období na úrovni 85,8 EUR.t-1 (2 924 Kč), zatímco v roce 1999 dosahovala pouze úrovně 60,3 EUR.t-1 (2 055 Kč).
Například ve Francii se na trhu brambor od 20. listopadu až do konce roku 2001 udržovala cena konzumních brambor 165,80 EUR.t-1 (5 650,90 Kč). Na začátku nového roku 2002 však cena mírně vzrostla na 171,50 EUR.t-1 (5 845,20 Kč).
V Německu se udržovala stejná farmářská cena 122,50 EUR.t-1 (4 175,20 Kč) od 13. listopadu do 27. listopadu. Od 4. prosince začala tato cena mírně klesat až na úroveň 116,30 EUR.t-1 (3 963,80 Kč) k datu 18. prosince a tuto úroveň si ponechala i na začátku roku 2002. Vánoční období obvykle znamená zvýšenou poptávku po čerstvých, speciálně „salátových“ bramborách, a proto obchodníci v tomto období očekávají zvyšování cen těchto konzumních brambor. V této souvislosti lze připomenout, že ve vánočním období v roce 2000 se cena konzumních brambor v Německu pohybovala na úrovni 45,5 EUR.t-1 (1 550,70 Kč).
V Nizozemsku se zvýšila koncem roku 2001 cena brambor zvláště u odrůdy Bintje, a to z 11,80 na 12,03 EUR za100 kg (410 Kč). Naproti tomu cena odrůd Agria, Victoria, Asterix zůstala na začátku roku 2002 na stejné úrovni 11,12 – 11,80 EUR za 100 kg (402,20 Kč).
V Itálii jsou farmářské ceny na začátku roku 2002 téměř na stejné úrovni jako koncem roku 2001, a to 23,24 - 25,82 EUR za 100 kg (880 Kč). Nejvíce se prodávají odrůdy Agria, Agata, Marabel. Obchodní ceny balených brambor v 5 kg pytlích se udržují na začátku roku na úrovni 0,46 EUR.kg-1 (15,60 Kč). V Itálii jsou letošní ceny vyšší o 0,10 – 0,12 EUR.kg-1 proti cenám ve stejném období v loňském roce.
V Rakousku se koncem roku udržovala po několik týdnů cena „salátových“ odrůd brambor na úrovni 10,17 – 11,63 EUR za 100 kg (396,40 Kč).
Na začátku ledna obvykle začínají dovozy raných brambor do Evropy z jižních zemí, především z Maroka, z Kypru a z Tuniska. První dodávky raných brambor přišly již koncem prosince 2001 do Francie z Maroka: odrůda Nicola za cenu 61 EUR za 100 kg (2 079 Kč), další odrůda Spunta se na některých místních trzích prodávala podle kvality za cenu 49 - 52 EUR za 100 kg (1 772,30 Kč).
V Německu je tzv. FOB cena těchto dovozů 66,47 - 76,70 EUR za 100 kg (2 614,20 Kč). Dovezené rané brambory jsou odrůdy Nicola a Spunta z Maroka a z Kypru. (FOB je cena volně ložených brambor na palubu lodi, kupující na své náklady najímá lodní prostor a nese výlohy a zodpovědnost od okamžiku, kdy zboží přešlo zábradlí v přístavu nalodění).
V Polsku ukazují poslední data rovněž snížení objemu produkce, a to ze 27,2 mil. tun v roce 1996 na 20,4 mil. t v roce 2001. Klesá však i spotřeba čerstvých brambor, spotřebitelé dávají stále více přednost bramborovým výrobkům (chips, pomfrity aj.)
Graf dokumentuje vývoj produkce brambor v EU-15, v EU-5 a vývoj průměrné ceny brambor v EU-5. To ukazuje vývoj situace bramborářství v Evropě, kdy nadměrné množství produkce brambor snižuje producentské ceny a naopak.
Poznámka: Pro přepočet cen v EUR na Kč bylo použito průměrného ročního koeficientu pro kurz za rok 2001, tj. 34,083 Kč, dle ČNB. Údaje pocházejí z Potato Markets Weekly, Agra Europe 2001, z ČSÚ a z celní statistiky.
Ing. Drahoslava Brožková, CSc.,
Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky Praha
