Letošní Bramborářské dny, které se uskutečnily ve druhé polovině října v Havlíčkově Brodě, byly v pořadí šestnácté. Po páté byla jejich součástí také soutěž studentů středních zemědělských škol o Bramborový květ Vysočiny. Šlo v ní nejen o odborné znalosti, ale také o dovednost a pohotovost.
Na odloučeném pracovišti České zemědělské akademie v Humpolci, střední školy, v Havlíčkově Brodě změřili svoje síly studenti sedmi zemědělských škol z celé České republiky. Některé školy (Brandýs na Labem, Březnice, Humpolec a Vyškov) byly v soutěži zastoupeny i v minulých ročnících, z jiných přijeli žáci soutěžit poprvé. Takovými nováčky byli studenti zemědělských škol z Benešova, Kostelce nad Orlicí a Klatov a jak se dočtete dále, nevedli si špatně.
V zahřívacím a seznamovacím předkole navštívili studenti spolu s pedagogy Výzkumný ústav bramborářský v Havlíčkově Brodě. Jeho ředitel Ing. Bohumil Vokál, CSc., jim tam ukázal nejzajímavější pracoviště ústavu, kde testují sadbu brambor na výskyt chorob. Samotnou soutěž potom zahájil Ing. František Novák, CSc., předseda Ústředního bramborářského svazu České republiky.
Test odborných teoretických vědomostí nebyl jednoduchý zvláště pro svůj široký záběr. Otázky se totiž týkaly jak biologie a pěstování brambor, tak mechanizace, ochrany rostlin i historie brambor. Odpovědět správně na všech 44 otázek se sice nepodařilo všem, ale úroveň znalostí byla podle Ing. Jaroslava Čepla, CSc., z Výzkumného ústavu bramborářského i Ing. Františka Stillera, vedoucího odloučeného pracoviště humpolecké zemědělské akademie, kteří se na organizaci soutěže podíleli, velmi dobrá.
Také druhé kolo dalo mnohým zabrat. Stanovit škrobnatost na Hošpes-Pecoldově váze, určit u více než dvaceti předložených vzorků chorob brambor, mechanizačních částí a plevelů o co jde, mikroskopovat škrobová zrna, sestrojit na počítači graf z předložených údajů o plochách, hektarových výnosech a produkci brambor, přeložit odborný cizojazyčný text do češtiny, určit stroje používané při pěstování brambor a čistě oškrabat za tři minuty co nejvíc bramborových hlíz – to byly úkoly praktické části soutěže.
A jak vše dopadlo? Výsledky soutěže byly slavnostně vyhlášeny na semináři Obchod s bramborami 2006, který byl hlavním bodem odborného programu 16. Bramborářských dnů. Cena nejvyšší, za první místo, putovala do Benešova. Z rukou MVDr. Mileny Vicenové, ministryně zemědělství ČR, ji převzal Jan Bursík z Vyšší odborné školy a Střední zemědělské školy Benešov. Druhou cenu si odnesla Jana Bartošková ze Střední školy zdravotnické a zemědělsko-ekonomické Vyškov. Třetí cena je nyní spolu s jejím držitelem Janem Chroustem ve Střední škole zemědělské a potravinářské v Klatovech.
