Zatímco loni touto dobou museli ve skladech brambor sledovat především výskyt plísně bramborové, protože v mnohých porostech se nepodařilo šíření choroby včas zastavit a infekce přešla z natě na hlízy, letos je hlavním problémem skladování předčasné rašení hlíz. Na tuto okolnost upozornil kromě jiného ve svém vystoupení na semináři Obchod s bramborami, který se konal v rámci Bramborářských dnů v Havlíčkově Brodě, Ing. Bohumil Vokál, CSc. Vysvětlil také, proč tomu tak je.
Sucho ovlivnilo výnos i kvalitu
Extrémní počasí letošního roku postihlo všechny plodiny, brambory nebyly výjimkou. I když sázení probíhalo v bramborářských oblastech za téměř ideálních podmínek a květen byl pro růst brambor také příhodný, následné počasí už bylo velmi nepříznivé. Sucho a příliš vysoké teploty ovlivnily především výnos. Nejméně byla postižena skupina velmi raných odrůd, protože tyto odrůdy stihly využít květnovou vláhu. Největší propad výnosu byl v pokusech Výzkumného ústavu bramborářského Havlíčkův Brod zaznamenán u polopozdních a pozdních odrůd. U nich je výnos nižší proti roku 2002 o 36 % a proti roku 2001 o 24 %.
Jak ing. Vokál uvedl, pracovníci VÚB pravidelně sledují také průměrné nasazení hlíz pod trsem. Z porovnání údajů za poslední tři roky vyplynulo, že letos bylo nasazení hlíz nejnižší, zatímco nejvyšší bylo v roce 2001. I tady ale byly velké rozdíly mezi skupinami odrůd podle ranosti i jednotlivými odrůdami v rámci skupin.
Také na kvalitě brambor se letošní počasí výrazně podepsalo. Urychlilo fyziologické stárnutí rostlin i hlíz, vyzrávání hlíz a obsah sušiny. Při sklizni byly často vidět hlízy netypického tvaru. Právě vyzrálost hlíz je příčinou jejich předčasného klíčení. Někde brambory klíčily dokonce již v brázdě. Ve skladech potom, pokud navíc nebyly takové partie včas schlazeny na skladovací teplotu, mohou nastat značné problémy. Mnohde bude nezbytné ošetřit konzumní brambory určené pro prodej v příštím roce přípravky proti klíčení. Snad jediným pozitivem, které počasí způsobilo, je vysoký obsah škrobu. Ten částečně vyrovná nižší produkci, takže lze předpokládat, že propad ve výrobě škrobu nebude velký.
Plíseň tolik netrápila, ale …
V posledních letech způsobovala na bramborách největší škody plíseň bramborová. Zvláště loni byl její tlak velmi silný. Letošní povětrnostní podmínky jejímu šíření naštěstí nepřály. První primární infekce byly sice zaznamenány v bramborářské oblasti velmi brzy (koncem května a začátkem června), ale vlivem vysokých teplot a při nedostatku srážek prakticky zaschly. Jak ing. Vokál zdůraznil, časný výskyt infekce byl pozůstatkem z minulého roku. Na některých sadbových hlízách totiž choroba přetrvávala v latentním stavu a projevila se až po výsadbě. Každopádně letos pěstitelé brambor na ochraně proti plísni bramborové alespoň něco ušetřili.
Závažnou chorobou byla aktinomycetová obecná strupovitost hlíz zvláště u odrůd, které jsou k ní náchylné. Když k tomu připočítáme skutečnost, že přímá ochrana proti této chorobě prakticky neexistuje, bude jasné, že mnohým bramborářům zamotala letos hlavu.
Příznivé podmínky měla fuzáriová hniloba. Ve skládkách se bude více šířit na partiích, které jsou mechanicky poškozené nebo zmlazené, méně tam, kde brambory pěstují technologií odkamenění, která je k hlízám šetrnější.
Samostatnou kapitolou jsou u brambor každoročně virové choroby a s nimi související nálet nejvýznamnějších přenašečů – mšice broskvoňové a řešetlákové. Shrneme-li celé vegetační období, byl jejich nálet značný, dokonce větší než v mimořádně infekčních letech (2002 a 1994). Přesto ing. Vokál a jeho spolupracovníci nepředpokládají, že bude napadení virózami kalamitní. Hlízy se dostaly do země včas a jejich růst byl velmi rychlý. Vysoké teploty navíc uspíšily vývoj rostlin, a tak brambory nebyly v době nejsilnějšího náletu vektorů viróz k infekci již tak vnímavé. Přínosem ze strany pěstitelů je včasná a účinná ochrana množitelských porostů brambor proti mšicím a předčasné ukončení vegetace desikací. Obě tato opatření pěstitelé sadby běžně uplatňují.
Mandelinka - škůdce číslo jedna
Zvýšený výskyt mandelinky bramborové v posledních letech souvisí nejen s příhodným počasím, ale také s chybami v osevních postupech nebo dokonce jejich úplnou neexistencí. Na mnohých plochách, zvláště menších, pěstují brambory po sobě nebo jen s ročním odstupem.
Letos prožily mandelinky opravdu šťastný rok. Nebylo jim zima, nemusely se schovávat před deštěm a měly dostatek potravy. V nížinných ranobramborářských oblastech se první brouci vyskytli již začátkem května a samičky brzy kladly vajíčka. Larvy se za příznivého počasí vyvíjely rychle a pokud nebyly porosty brambor včas chemicky ošetřeny, moc z nich většinou po jejich pastvě nezbylo.
Ing. Vokál upozornil na to, že úspěšná ochrana proti mandelince bramborové spočívá v komplexních opatřeních, z nichž nejdůležitější je aplikace vhodných pesticidů. A právě v chemické ochraně letos pěstitelé nejvíce chybovali. Přípravky na bázi pyrethroidů totiž mají za vysoké teploty velmi nízkou účinnost.
Na co dát pozor
Není příliš pravděpodobné, že by se v příštím roce opakoval letošní průběh povětrnosti. Přesto se nesmí zapomínat, co a jak v extrémně teplém a suchém roce funguje či nikoliv. Při pěstování brambor se ale určitá úskalí objevují každoročně.
V posledních několika letech se například mění spektrum plevelů. Nejškodlivějším plevelem už není svízel přítula, ale v typických bramborářských oblastech Vysočiny roste zaplevelení laskavcem a pcháčem rolním, který nelze v bramborách hubit žádnými herbicidy ani mechanickým způsobem. Nejvýznamnějším plevelem se stává řepka, zanedbatelný není ani stále větší výskyt čistce bahenního. Plevelem jsou i samotné brambory. Pokud není tuhá zima a půda dostatečně nepromrzne, nezmrznou ani hlízy a v dalším roce zaplevelují rostliny bramboru následné plodiny.
