31.08.2006 | 10:08
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Bramboráři hlásí pokles ploch

Letošní Bramborářský den optimistickými předpověďmi rozhodně nehýřil a přinesl střízlivou analýzu současného stavu. Většinu ploch konzumních brambor nepříznivě ovlivnila dlouhotrvající červencová sucha. Sklizňové plochy se nadále snižují a Ministerstvo zemědělství prozatím nevyslyšelo impulsy k vytvoření dotačního titulu na podporu pěstování konzumních brambor.

Navzdory problematickým výhledům v sektoru mohli návštěvníci ocenit zkušenosti organizátorů, kteří zvládli uspořádat seminář s praktickými ukázkami porostů pro několik stovek zúčastněných. Bramborářský den tradičně hostila Havlíčkova Borová zemědělská, a.s. ve spolupráci s Ústředním bramborářským svazem České republiky a Výzkumným ústavem bramborářským v Havlíčkově Brodě.

Úroda brambor – přednostně otázka počasí
Úvodní slovo patřilo Jiřímu Zvolánkovi, předsedovi představenstva, který uvedl základní náplň hospodářské činnosti akciové společnosti. Havlíčkova Borová zemědělská obhospodařuje 1685 hektarů zemědělské půdy, z čehož je 1330 hektarů půdy orné. Největší rozlohu, 580 hektarů, zaujímají obilniny. Brambory pěstují celkem na 175 hektarech. Na tom se podílí jak sadbové brambory (90 ha), tak brambory určené pro výrobu hranolek (30 ha). Zbytek pak patří konzumním odrůdám.
S krutými podmínkami letošní zimy se vypořádala pouze řepka, veškeré obilniny museli v Havlíčkově Borové zaorat. Nahradila je kukuřice na siláž a jarní obilniny. V živočišné výrobě se akciová společnost zaměřuje na produkci mléka a hovězího masa. Rozmanitá přidružená výroba zahrnuje prodej pohonných hmot a olejů, práce se speciálními mechanizačními prostředky a výrobu nerezových medometů pro včelaře.
Při hodnocení ekonomických výsledků Jiří Zvolánek zdůraznil pozitivní vliv živočišné výroby. Významnou roli v tom sehrálo zprovoznění nové stáje pro dojnice a odchov telat a nákup mléčných kvót. Naopak situaci v rostlinné výrobě nepříznivě ovlivnil propad cen komodit.
Letošní produkci a kvalitu brambor nelze podle Jiřího Zvolánka spolehlivě odhadnout. V červenci sice porosty trpěly nedostatkem vláhy, ale mohutné deště z první poloviny srpna by mohly srážkový deficit vykompenzovat. „Hlízy narůstají, ale pokud se oteplí, jistě dojde k rozvoji plísní,“ vyjádřil svoje obavy Jiří Zvolánek. Hlavně tedy bude záležet na tom, jak rychle bramboráři svoje porosty ošetří.

Pořídit závlahy a skladovací prostory
Na analýze současného stavu českého bramborářství pracují experti z Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky a z Ministerstva zemědělství. Podle slov Ing. Františka Nováka, CSc., předsedy Ústředního bramborářského svazu České republiky se s jejich výsledky nemohou ztotožnit. Mezi silné stránky odvětví zařadil produkci raných konzumních brambor a pěstování brambor na zpracování ihned po sklizni. Konkurenceschopnost našich bramborářů také podporuje výzkum a geografická poloha českých šlechtitelských center: „Smluvní množení sadby včetně zahraničních odrůd určitě poroste,“ konstatoval dále Ing. Novák.
Po zdůraznění silných stránek Ústřední bramborářský svaz vymezuje také slabiny odvětví. Měla by se přijmout opatření, jejichž cílem bude zejména rozšíření investic do závlah a do skladovacích prostor. „Letošní léto je pro to nejlepším důvodem,“ komentoval červencový vývoj srážek Ing. Novák a doplnil, že zavlažování brambor se má provádět v období, kdy to rostliny nejvíce potřebují – a nikoliv až po zelenině. K absenci uspokojivých skladovacích prostor poznamenal, že se jedná o vůbec nejpalčivější problém našich bramborářů. Pokud totiž prvovýrobce nemá možnost prodávat v době stoupajících cen produkce v zimním a jarním období, ochuzuje se o značnou část zisků.
Při hodnocení letošní sezóny nebyl Ing. Novák příliš optimistický. „Po celé Evropě počasí bramborám nepřeje a pokud včas nezaprší, budeme svědky růstu cen.“ Podobně jsou na tom sadbové brambory. „Pokles výnosů a snížení ploch také vyústí v nárůst cen,“ předpověděl dále Ing. Novák. Trochu příznivější vyhlídky mají průmyslové brambory s delší vegetační dobou. „Ty mají ještě šanci využít svůj výnosový potenciál,“ uzavřel Ing. Novák.

Dotační titul na pěstování konzumních brambor předmětem jednání
Stále se snižující rozměr pěstování konzumních brambor chce řešit také Agrární komora. Jak uvedla Ing. Marie Rasochová, CSc., z Okresní agrární komory v Havlíčkově Brodě, ke zlepšení současného stavu může přispět nová národní směrnice o integrované produkci konzumních brambor. Ta vznikla ve spolupráci s Výzkumným ústavem bramborářským a Výzkumným ústavem zemědělské ekonomiky. Prezident Agrární komory nový text nedávno předložil na Ministerstvu zemědělství. Jedním z hlavních cílů Agrární komory je vznik dotačního titulu k podpoře pěstování konzumních brambor. Ten by měl pokrývat období mezi roky 2007 až 2013.
Podle Ing. Marie Rasochové národní směrnice představuje systém pěstování, který stojí mezi konvenčním a ekologickým způsobem hospodaření. Uplatňuje zásady správné zemědělské praxe při užití certifikované sadby, konkrétních pesticidů a hnojiv. Směrnice dále doporučuje vhodné postupy a technologie k zajištění vysoké konzumní kvality sklizených hlíz. Spotřebitel by měl dostat domácí brambory vypěstované v kontrolovaném systému, který umožňuje také sledování původu produkce. Podle štítku na sáčku by si kupující v supermarketu mohl zjistit od jakého pěstitele si brambory kupuje.
Podle aktuálních informací však ministerstvo vznik nového dotačního titulu nepodporuje. Ing. Rasochová si naopak myslí, že požadavek Agrární komory je oprávněný. Meziročně došlo k více než 17procentnímu poklesu sklizňových ploch brambor. Pokud bychom uvažovanou roční spotřebu museli pokrýt z letošní domácí sklizně, bylo by nutné dosáhnout výnosu 30 tun prodejných konzumních brambor z hektaru. „Do našich klimatických a půdních podmínek brambory bezesporu patří,“ prohlásila Ing. Rasochová s tím, že neustávající snahou bramborářů bude nový dotační titul prosadit.

Nově rozdělení odrůd podle délky vegetační doby
Po přednáškové části Bramborářského dne a společné diskusi se návštěvníci přesunuli na pozemky, kde mohli vidět výsledky srovnávacích pokusů brambor. Jak referoval Jiří Zvolánek, sadba proběhla 5. května na pokusném honu ve výšce 580 metrů nad mořem. Předplodinou byla ozimá pšenice.
Letos poprvé se v Havlíčkově Borové rozhodli na pokusné parcele seřadit odrůdy podle délky vegetační doby a nikoliv pouze podle sortimentu jednotlivých firem. Celkem mohli návštěvníci při výnosových zkouškách srovnat 202 odrůd.
Mimo srovnávacích výnosových pokusu se na pozemcích akciové společnosti testuje citlivost herbicidu Sencor na list. Kontrola a zaznamenání výsledků probíhá v režii Výzkumného ústavu bramborářského. Testovaný herbicid se v běžných podmínkách používá preemergentně, při včasném vzejití rostlin tak může dojít k jejich poškození. Vizuální hodnocení pak probíhá třetí, sedmý a desátý den po aplikaci.

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down