Bez účinných přípravků k ochraně ovocných stromů mohou obaleč jablečný a obaleč zimolezový způsobit na plodech jabloní výrazné škody. Namísto chemických insekticidních přípravků lze s úspěchem aplikovat i biologické metody ochrany rostlin, které respektují zásady ekologického způsobu hospodaření.
Patnáctá konference Biotechnologie 2006 na Zemědělské fakultě Jihočeské univerzity pokryla širokou problematiku biotechnologických metod používaných při chovu, šlechtění a zdraví zvířat, pěstování, šlechtění a ochrany rostlin i biotechnologií v oblasti ochrany a tvorby životního prostředí. Sekce zaměřená na rostlinné biotechnologie nabídla celou řadu zajímavých prezentací.
Bakuloviry i metody dezorientace
Vedle chemické insekticidní ochrany intenzivních jabloňových sadů lze použít i alternativní ekologické metody likvidace škodlivých druhů obalečů. Kolektiv autorů z Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze-Ruzyni (Ing. Jitka Stará, Ph.D, doc. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc.) a z Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského Holovousy (Ing. Vladan Falta, Ph.D) vyhodnotili výsledky použití bakulovirů a metody dezorientace v podmínkách různých populačních hustot těchto běžných škůdců.
Metoda dezorientace spočívá v aplikaci přípravku matoucího samce zvýšenou koncentrací syntetického sexuálního feromonu na ošetřované ploše. Ovlivněný samec nenajde partnerku, nedojde k oplození a samičky kladou vajíčka, z nichž se již nevylíhnou housenky páchající škody na ovocných stromech. Naopak přípravky na bázi bakulovirů působí přímo na vylíhnuté jedince, přičemž redukce poškození plodů se projeví zejména po víceletém ošetřování, protože před uhynutím ještě housenky stihnou nějaké plody poškodit žírem.
Výsledky pokusů na experimentálních plochách prokázaly, že při nízké populační hustotě obalečů (do 0,1 housenky na strom) byla účinnost feromonálních přípravků plně srovnatelná s chemickou ochranou. Naproti tomu v případě vyšší populační hustoty (více než tři housenky na strom) bylo nutné nejprve snížit počet škůdců insekticidy. Přípravky na bázi bakulovirů prokázaly vyšší účinnost a i při střední hustotě populace obalečů (0,2 až tři housenky na strom) neprokázaly potřebu korekčního zásahu insekticidy, účinnost byla plně srovnatelná s chemickou ochranou.
Naklíčení v ekologickém zemědělství
Naklíčená sadba brambor zajišťuje rychlé vzejití rostlin, zkrácení vegetační doby a vytváří alterrezistenci rostlin. Výsledky pěstování naklíčených a nenaklíčených brambor na ekologické farmě v nadmořské výšce 460 metrů porovnávali doc. Ing. Jiří Diviš, CSc., Ing. Štěpánka Zlatohlávková a Ing. Jan Bárta, Ph.D. z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Výsledky pěstování z naklíčené sadby odrůd Marabel, Rosara, Bionta, Satina a Karin v podmínkách ekologického hospodaření nepřinesly nárůst výnosu hlíz, dále snížily počet hlíz na jednu rostlinu, ale naopak zajistily zvýšení průměrné hmotnosti sklizených hlíz.
Mikroskopické houby na ječmeni
Mezi nejvážnější hrozby dobré zdravotní kondice porostu ječmene patří fytopatogenní houby. Zhodnocení zdravotního stavu jarního ječmene pěstovaného po třech letech monokultury kukuřice provedla Mgr. Jana Remešová z Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze-Ruzyni. Autorka použila různé způsoby ochrany: náchylná odrůda versus tolerantní odrůda k napadení mikromycety rodu Fusarium (Kompakt, Jersey, Tolar); dále typ předplodiny Bt-kukuřice (MON 810) včetně její netransgenní izolinie a jako poslední – chemická ochrana fungicidem a kontrola. Celkově Mgr. Remešová sledovala deset pokusných variant (podle schématu vlastnosti odrůdy – vliv předplodiny – uplatnění fungicidu nebo kontroly) na dvou lokalitách – v Praze Ruzyni a v Ivanovicích na Hané.
