24.04.2001 | 10:04
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Biologie a regulace rdesna obojživelného

Poslední desetiletí je možné charakterizovat poklesem úrovně zpracování půdy. Na změny ve zpracování půdy poměrně rychle reagují zvláště vytrvalé plevele. Regulace vytrvalých plevelů je vždy obtížná, složitější než u jednoletých plevelů. Úspěch jejich regulace spočívá pouze v dokonalém sladění vlivu správného střídání plodin, zpracování půdy, agrotechniky, použití herbicidů a údržby krajiny

Rdesno obojživelné (Persicaria amphibia (L.) S.F.Gray) patří mezi vytrvalé rostliny a vyskytuje se ve dvou formách, formě suchozemské a formě vodní. Rostliny setrvávají na poli především na vlhčích stanovištích, kde vytvářejí tzv. hnízda, ze kterých se šíří po pozemku při zpracování půdy. Konkurenční schopnost tohoto plevele je velmi vysoká, rostlina rdesna obojživelného má vysoké nároky na vodu a živiny. Prosadí ve všech kulturních rostlinách i v hustě setých obilovinách

Biologická charakteristika: Rostliny vytvářejí středně vysoké lodyhy, vystoupavé, hustě olistěné vysoké až 60 i více cm. Listy jsou dlouze řapíkaté a kopinaté.Vytvářejí se dva morfologicky odlišné biotypy, suchozemský a vodní. Suchozemský typ tvoří pouze sterilní lodyhy. Květy vytváří převážně typ vodní. Jsou narůžovělé a tvoří lichoklas.

Reprodukce: Pro zemědělství má význam pouze suchozemský typ, který se převážně rozmnožuje vegetativní cestou z kořenového systému, který je tvořen silnými horizontálními a vertikálními oddenky, která mají vysokou regenerační schopnost. Kořenové výběžky zasahují až do podorničí, mohou prorůstat i odvodňovací drenáže a způsobit jejich nepropustnost. Na kořenových výběžcích je vytvořeno velké množství pupenů, z kterých po porušení kořenového systému raší nové výhony. Na orné půdě se tento plevel může rozmnožovat i generativně. Tento způsob rozmnožování je však zanedbatelný. Suchozemský forma kvete ojediněle a v květenství se vytváří zanedbatelné množství generativních diaspor.

Výskyt

Přes jeho lokální význam patří mezi velmi nebezpečné plevele. Vyskytuje se po celé republice od nížin po podhorské oblasti, především na vlhčích stanovištích. Na pole proniká z okrajů vodních toků a zavlažovacích či odvodňovacích kanálů. Hojně se vyskytuje na vysušených či zavezených rybnících. Vyskytuje se všech kulturních rostlinách v osevním postupu. Největší škody působí v kukuřici, cukrovce, raných bramborách, polní zelenině atd. Při silném výskytu se však prosadí i v řídkých obilninách, případně jiných hustě setých plodinách. Šíření podporuje pokles úrovně zpracování půdy a utuženost pozemků, což způsobuje podmáčení polí. Na ornou půdu se může dostávat závlahovou vodou nebo při povodních a zátopách. Ve vysušených rybnících může být ještě značná zásoba semen v půdě. Vodní forma může zarůstat zavlažovací kanály a způsobovat jejich neprůchodnost.

Regulace

Regulace tohoto plevelného druhu je velmi obtížná. Hlavní tíha spočívá na kvalitním zpracování půdy a přípravě půdy. Vzhledem k mohutnému kořenovému systému, který obsahuje velké množství zásobních látek tato opatření nestačí. Rostlina úporně setrvává na stanovišti a při silném výskytu je její eradikace obtížná. V raných růstových fázích může být rdesno obojživelné zaměnitelné s rdesnem blešník a rdesnem červivcem. Které jsou však jednoleté a jejich regulace je proto jednoduší. Vůči herbicidům je rdesno obojživelné vysoce tolerantní. Kontaktní herbicidy jej pouze nevýznamně poškodí. Některé růstové herbicidy jej poškozují (dicamba, 2,4-D) ve vyšších, ovšem rostliny v druhé polovině vegetace zpravidla regenerují. Vzhledem jeho pozdnímu charakterů, rašení v pozdním jaru a časném létu rostliny vytvářejí výhony velmi často až po aplikaci herbicidů, což celkově snižuje efekt použitých herbicidů. Navíc rostliny rdesna obojživelného vlivem potlačení ostatních plevelů nemají konkurenci a rychle se mohou šířit na stanovišti. Proto svůj význam mohou mít aplikace předsklizňové (např. glyphosate). V době dozrávání obilnin je rdesno obojživelné v aktivním růstu a translokace účinné látky z listů do kořenů je poměrně rychlá a následné zpracování půdy herbicidní účinek znásobí.

Text a foto
Ing. Jan Mikulka,CSc.
VÚRV Praha-Ruzyně

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down