Některé plevelné druhy se v poslední době stávají velmi obtížnými. Mezi dříve málo významné plevelné druhy na orné půdě patří právě pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris L.). V posledních letech se zpočátku pomalu, později poměrně rychle šířil a stále šíří po celém území České republiky. Vzhledem k jeho vytrvalému charakteru je jeho regulace poměrně obtížná a nákladná, proto je důležité poznat jeho biologické vlastnosti a soustředit na prevenci a předcházet jeho šíření v nezemědělské půdy na půdu zemědělskou.
Charakteristika plevele: Pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris L.) patří do čeledi Asteraceae – Hvězdnicovité. Je to mohutná vytrvalá rostlina, vytvářející mohutné trsy. Vyskytuje se velmi často i v hustých porostech zemědělských plodin. Škodí ve všech plodinách, komplikuje též jejich sklizeň. Konkurenční schopnost této rostliny je velmi vysoká, prakticky vůči všem plodinám i ostatním plevelům. Při silném výskytu dokáže velmi silně potlačit plodiny.
Biologická charakteristika: Rostliny vytvářejí trsnaté, nepříjemně aromatické lodyhy dlouhé 60 – 120 cm, výjimečně i delší. Listy jsou široce vejčité, jedenkrát peřenoklané až peřenodílné s 1-2 jařmy úkrojků. Laty jsou husté s jednoduchými kopinatými listeny, úbory krátce stopkaté, drobné, na konci větévek nahloučené.
Reprodukce: Rozmnožuje se generativním i vegetativním způsobem. Rostliny kvetou od července do září. Plody jsou drobné ochmýřené nažky. Nažky jsou roznášeny větrem po okolí. Po dozrání mají vysokou klíčivost. Vzcházejí nejlépe z povrchu půdy, nebo z hloubky do 1,5 cm. Z větších hloubek nevzcházejí. Na orné půdě se rozmnožuje i vegetativně z podzemních pupenů na lodyhách rozrušených trsů, kořenové výběžky však nevytváří.
Výskyt: Vyskytuje se hojně po celém území. Osidluje zemědělskou i nezemědělskou půdu. V posledních letech četnost jeho výskytu rychle stoupá. Vyskytuje se převážně v sadech, vinicích, zanedbaných loukách a pastvinách. V posledních letech osidluje i ornou půdu, kde se prosazuje ve všech zemědělských plodinách. Šíření podporuje špatná péče o nezemědělskou půdu, což umožňuje nálet nažek na zemědělskou půdu. Šíření podporuje též nedostatečná kvalita zpracování půdy.
Regulace
Úspěch v hubení tohoto vytrvalého plevele spočívá především v dodržování všech hlavních zásad a pravidel regulace plevelů; vlivu osevních sledů, zpracování půdy a používaných herbicidů. Pelyněk černobýl se na pole dostává nažkami z okolních neudržovaných ploch. Proto je třeba věnovat pozornost plochám přiléhajícím k polím. Výrazně ovlivňuje šíření pelyňku i způsob zpracování půdy. Minimální technologie mu vyhovují. Naopak při klasické orbě jsou semenáče pelyňku, které vzcházení na strništi zničeny. Též pravidelná hluboká orba významně poškozuje trsy pelyňku, které jsou-li zaklopeny hluboko rychle odumírají. Semenáče se obtížně prosazují v hustě setých plodinách (obilniny, řepka aj.). V prořídlých nebo mezerovitých porostech se však rychle vyvinou a vytvoří zdatnou rostlinu. Běžně používané herbicidy v obilninách hubí úspěšně pouze semenáče. Vyvinuté trsy pelyňku i při silném poškození regenerují. Pouze některé růstové herbicidy (viz tabulka) ve vyšších dávkách silněji poškodí rostliny pelyňku. Svůj význam mají předsklizňové aplikace glyphosatu (vzhledem k rychlé translokaci herbicidu do až do kořenů), které vykazují v pokusech poměrně vysokou spolehlivost. V ozimé řepce má svůj význam aplikace clopyralidu, která je účinná na vzcházející semenáče pelyňku. V cukrovce připadají pouze opakované aplikace clopyralidu, ale vzhledem k minimální konkurenční schopnosti cukrovky bývá efekt zpravidla nedostatečný. V kukuřici je možné použít dostatečnou dávku clopyralidu, dicamby či 2,4 – D, které dostatečně poškodí rostliny pelyňku. V sadech jsou úspěšně používány aplikace glyphosatu a sulphosatu.
Hospodářský význam: V současné době patří mezi velmi nebezpečné plevele. Jeho pyl je silně alergenní. Někdy je sbírán též jako léčivá rostlina.
Text a foto
Ing. Jan Mikulka,CSc.
VÚRV Praha - Ruzyně
