Druhové složení plevelů na zemědělské půdě není stálé, je dynamické. Plevele reagují poměrně citlivě na změny technologií pěstování kulturních rostlin, zpracování půdy, složení osevních sledů a v neposlední řadě i na používané herbicidní přípravky.
Mléč rolní (Sonchus arvensis L.) je nedílnou součástí plevelných společenstev na polích po celou od minulosti až do současnosti. V minulosti byl regulován především mechanicky, po zavedení účinných herbicidů došlo k jeho postupné eliminaci z polí. V současnosti však tento plevel využil nedostatků v agrotechnické kázni a opět se rozšířil na polích.
Charakteristika plevele: Mléč rolní je vytrvalá rostlina, která setrvává na stanovišti, kde vytváří tzv. hnízda. Konkurenční schopnost tohoto je velmi plevele vysoká. V místech silného výskytu je schopen potlačit absolutně všechny rostliny v okolí, má vysoké nároky na vláhu a živiny. Škodí ve všech kulturních rostlinách, z nichž žádná není schopná se s konkurencí mléče rolního vyrovnat.
Biologická charakteristika: Rostliny vytvářejí lodyhy dlouhé až 1,5 m podle výskytu na stanovišti. Mladé rostliny vytvářejí listové růžice, později rostliny vytvářejí lodyhy s květenstvím. Listy jsou lesklé, lysé, podlouhlé až peřenoklané. Žluté úbory dosahují průměru 3 – 5 cm. Na jedné lodyze je zpravidla více jak 5 úborů.
Reprodukce: Rozmnožuje se generativní a vegetativní cestou. Rostliny kvetou v červnu až červenci, případně srpnu. Plody jsou ochmýřené nažky 2,5 – 3,0 mm dlouhé, kopinaté a zploštělé. Na jedné lodyze se může vytvořit i přes 1 tisíc nažek. Počet nažek na jedné rostlině závisí na počtu lodyh. Po dozrání mají nažky dobrou klíčivost. Dozrálé nažky jsou schopné větrem urazit velké vzdálenosti. Životnost nažek v půdě je udávána do 5 let. Podobně jako u pcháče rolního je obtížné na orné půdě definovat jednu rostlinu, vzhledem k pravidelnému rozrušování kořenového systému zpracováním půdy. Rostlina vytváří mohutný kořenový systém, který může zasahovat až do hloubky více jak jeden metr. Regenerační schopnost kořenových výběžků je vysoká. Již segmenty kořenů a kořenových výběžků dlouhé 5 mm jsou schopny v příznivých podmínkách regenerovat.
Výskyt: Mléč rolní je roztroušeně hojný po celém území od nížin do podhorských a horských oblastí. Upřednostňuje vlhčí stanoviště, vyskytuje se však i v sušších lokalitách. Velmi často je indikátorem utuženosti ornice. Úspěšně roste ve všech kulturních rostlinách, prosadí se i v obilninách, velmi nebezpečný je v okopaninách. Šíření mléče rolního podporuje především špatná péče o půdu, nedostatky ve zpracování půdy a špatné střídání kulturních rostlin v osevním postupu.
Regulace
Regulace tohoto plevele je velmi obtížná, především při silném výskytu na poli. Výrazně tento plevel potlačuje hluboké zpracování půdy a zařazování víceletých pícnin v osevním sledu (vojtěška, jetel). Též zařazování luskovin (peluška a bob) může potlačit výskyt mléče rolního. Porosty jetelovin a vzrostlých luskovin vytvoří hustý porost, který může mléč potlačit.
Bohužel zemědělská praxe se přiklání více k minimálním technologiím zpracování půdy a o pícniny a luskoviny není z pochopitelných důvodů zájem. Nejvíce jsou preferovány obilniny, řepka, cukrovka, brambory aj. V těchto kulturních rostlinách se však mléč rolní hubí velmi těžko.
Mezi účinné herbicidy patří pouze herbicidy typu regulátorů růstu; MCPA, 2,4-D, dicamba a herbicid clopyralid. Tyto herbicidy lze používat v obilninách, kukuřici a clopyralid též v cukrovce a ozimé řepce. Všechny uvedené herbicidy mají poměrně dobrý účinek na mléč rolní. Problémem je však dodržení vhodného termínu aplikace. Listové růžice mléče rolního raší poměrně pozdě na jaře, později než například pcháč rolní, a raší nerovnoměrně po dlouhou dobu. Po vyrašení zůstávají listové růžice drobné, pouze s 2 – 3 listy s průměrem listové růžice do 5 – 7 cm. Listy bývají pokryty silnou voskovou vrstvou, které se neodstraní ani po silných deštích. Fáze plně vyvinuté růžice (6-8 listů) a tvoření lodyhy mléč dosahuje až pozdě na jaře, kdy se již neošetřuje. V době ošetřování porostů jsou zpravidla zasaženy drobné listové růžice. Od voskové vrstvy na listech se postřik odráží, proto rostlina přijme pouze nepatrné množství účinné látky, která spíše podpoří regeneraci, než aby se projevil herbicidní účinek.
Hospodářský význam: Mléč rolní patří v posledních letech mezi velmi nebezpečné plevele, jeho výskyt má vzestupnou tendenci.
Text a foto
Ing. Jan Mikulka, CSc.
VURV Praha-Ruzyně
