V odborném tisku bývá pozornost věnována především plevelům, které jsou silně rozšířeny a které způsobují velké škody a s jejichž regulací mají zemědělci velké problémy. Proto pozornosti unikají plevelné druhy méně významné. Přesto změnami v pěstování plodin a s příchodem nových technologií zpracování půdy a změnami spektra používaných herbicidních přípravků dochází i k změnám druhového spektra plevelů na orné půdě. Proto se velmi často z dříve méně známých plevelů stávají významné plevelné druhy, které vyžadují zvýšenou pozornost při jejich regulaci. Jedním z takových plevelů je například hrachor hlíznatý (Lathyrus tuberosus L.), který se v posledních letech začíná objevovat na našich polích stále častěji.
Charakteristika plevele: Hrachor hlíznatý patří mezi vytrvalé rostliny a botanicky je zařazen do čeledi Fabaceae – Bobovité.
Biologická charakteristika: Rostlina vytváří poléhavé nebo popínavé lodyhy. Listy jsou jednojařmé elipsovité s úponky, kterými se uchycuje na plodinách i ostatních plevelech. Karmínově červené květy jsou uspořádány v soukvětí. Vytváří plazivý kořen s hlízkami, které slouží jako zásobní orgán.
Reprodukce: Rozmnožuje se generativním i vegetativním způsobem. Semena jsou uložena v lusku, jsou 3,5 – 5,0 mm dlouhá, elipsovitá. Po dozrání mají proměnlivou klíčivost. Vzchází i z hloubky do 5 cm. Rostlina regeneruje z kořenů, zvláště při mělkém zpracování půdy.
Výskyt: Rostlina v minulosti zavlečená z Asie na obilná pole. Vyskytuje se hojně v teplých oblastech na úhorech, mezích, náspech a cestách. Vyskytuje se především v obilninách. Nevyskytuje se zpravidla ve velkém počtu. Velmi často se vyskytuje lokálně a bodově na polích. V případě silného výskytu silně konkuruje ostatním plodinám i plevelům. Rostliny jsou konkurenčně silné a prosadí se jak v obilninách, tak i širokolistých plodinách.
Hospodářský význam
Hrachor hlíznatý je méně významný plevel. Při běžném výskytu neškodí. V posledních letčech jeho význam však stoupá
Regulace: Rostliny hrachoru jsou citlivé vůři klasickému zpracování půdy. Minimální zpracování půdy napomáhá jeho šíření. Též nedostatky v agrotechnice pomáhají jeho šíření. Regulace herbicidy je složitá. Vzhledem k jeho vytrvalému charakteru regeneruje po aplikaci běžných herbicidů používaných v obilninách a ostatních plodinách. Úspěšně zabírají růstové herbicidy ve vyšších dávkách.
Text a foto
Ing. Jan Mikulka, CSc.
Výzkumný ústav rostlinné výroby Praha-Ruzyně
