Čirok halapský je typickým vytrvalým plevelem teplých oblastí. Severní hranice jeho výskytu sahá po jižní části Moravy. Vyskytuje se však roztroušeně v teplých oblastech po celém území České republiky.
Hranice jeho výskytu se v posledních letech posunuje více na sever. Lze proto při pokračujícím trendu oteplování předpokládat postupný vzestup jeho výskytu v nedaleké budoucnosti.
Charakteristika plevele: Čirok halapský (Sorghum halepense /L./Pers.) patří do čeledi Lipnicovité - Poaceae a mezi vytrvalé rostliny úporně setrvávající na stanovišti. Jedná se o teplomilný plevelný druh. K nám je zavlékán dopravními cestami. Vyskytuje se na jižním Slovensku a postupně se rozšiřuje na jižní Moravě. V biologických pokusech úspěšně přezimuje a reprodukuje se i v teplejších oblastech v Čechách. Proto je nutné jeho výskytu věnovat pozornost a výskyt neustále monitorovat.Vyskytuje se ve všech kulturních rostlinách pěstovaných na orné půdě.Šíření podporuje špatná péče o půdu. Šíří se obilkami i oddenky. Na pozemcích jsou zastoupeny jak semenáče, tak rostliny vyrašené z oddenků, což komplikuje jeho hubení.
Biologická charakteristika: Rostliny vytvářejí stébla o délce 1 – 3 m vysoké o průměru až 10 cm. Tvoří mnoho odnoží v průběhu celého vegetačního období. Listy tvoří široké 1 – 2 cm a dlouhé až přes 30 cm. Lata je dlouhá 10 – 25 cm. Vytváří mohutný kořenový systém zasahující do podorničí.
Reprodukce: Rostliny kvetou od června do srpna, případně září. Rozmnožuje se generativní a vegetativní cestou. Obilky jsou dlouhé 4 – 6 mm a široké 1,5 – 2,5 mm. Jedna rostlina vytvoří až 8 tisíc obilek. Klíčivost si ponechávají v půdě až 4 roky. Mohutné horizontální a vertikální oddenky jsou uloženy hluboko v půdě. Mají vysokou regenerační schopnost, průměr oddenku může dosahovat přes 10 mm. Obilkami se šíří do okolí. Na orné půdě je významné šíření oddenky po pozemcích vlivem zpracováním půdy.
Hospodářský význam: V místech výskytu patří mezi velmi nebezpečné plevele. Konkurenční schopnost čiroku je vysoká, rostlina je odolná vůči suchu, čerpá vláhu z hlubokých vrstev mohutným kořenovým systémem. Prosadí se ve všech kulturních rostlinách vzhledem k vysoké konkurenční schopnosti.
Regulace
V oblastech jeho výskytu je nutné rozdělit regulaci na ošetřování proti semenáčům a proti rostlinám vyrašeným z kořenových výběžků. Regulace semenáčů je relativně jednoduší. Snadno jsou hubeny zpracováním půdy a agrotechnickými zásahy. Citlivější jsou i vůči herbicidním přípravkům (postemergentní graminicidy). Problémem bývá však jejich postupné vzcházení, což komplikuje ochranu. Vyvinuté rostliny s mohutným kořenovým systémem odolávají zpracování půdy. Při používání herbicidů je nutné používat vyšších dávek, přesto však při velmi silném výskytu dochází k regeneraci po aplikaci herbicidů. V cukrovce a dalších dvouděložných plodinách je možné použít systémové postemergentní graminicidy. Neselektivní herbicidy na bázi glyphosatu je možné použít při aplikacích na plochu bez plodin (aplikace na trniště, aplikace před vzejitím plodin).
V zahraničí již byly popsány rezistentní populace vůči herbicidu fluazifop-butyl a sethoxydim což komplikuje regulaci tohoto plevele.
Text a foto
Ing. Jan Mikulka, CSc.,
VÚRV Praha – Ruzyně
