Bršlice kozí (Aegopodium podagraria L.) noha patří v posledních letech mezi rychle se šířící plevele a stává se postrachem zahrádkářů, zahradníků, sadařů i zemědělců. Jejímu rychlému šíření napomáhá její obrovská reprodukční schopnost a vysoká přizpůsobivost podmínkám stanoviště a její obrovská konkurenční schopnost vůči ostatním rostlinám.
Charakteristika plevele: Tato rostlina patří mezi velmi nebezpečné plevele. Je vytrvalá a úporně setrvávající na stanovišti v tzv. hnízdech, ze kterých se velmi rychle šíří do okolí. Vyskytuje se po celém území České republiky na zemědělské i nezemědělské půdě.Vyskytuje se především v zahradách, zahradnictvích, školkách, okrasných dřevinách, trávnících, sadech. Na ornou půdu vstupuje z mezí a příkopů, následně se pak šíří mechanizací po pozemcích. Problémem je vysoká regenerační schopnost kořenových výběžků. Říká se o ní, že je téměř nevyhubitelná.
Biologická charakteristika: Bršlice kozí noha patří mezi rostliny čeledi Apiaceae – Miříkovité. Rostliny vytvářejí přímé lodyhy, hranatě rýhované, větvení duté vysoké až 1 m. Dolní listy dlouze řapíkaté, peřenosečné. Květenství okolíky s 10 – 20 okolíčky.
Reprodukce: Má mimořádně vyvinutou rozmnožovací schopnost. Rozmnožuje se generativní i vegetativní cestou. Nažky jsou po dozrání téměř neklíčivé. Klíčivost se postupně zvyšuje v dalších letech. Po přezimování klíčivost významně stoupá. Rozmnožování semeny převažuje na pozemcích, které nejsou pravidelně obdělávány. Na obdělávaných pozemcích se však nejvíce se rozmnožuje z kořenových výběžků, které jsou velmi křehké a mají vysokou regenerační schopnost. Kořenové výběžky zpravidla nezasahují do hlubokých vrstev, ale mohutně prokořeňují ornici do hloubky 20 – 30 cm. Převážně se však vyskytují pod povrchem půdy do hloubky 10 – 15 cm.
Nejvíce bršlici kozí noze vyhovují proto zahrady s pestrým složením pěstovaných rostlin a opakovaným kypřením půdy, které poškozuje kořenový systém a tím podporuje regeneraci. Hojně se též vyskytuje i v sadech a okrasných zahradách. Na polích se běžně nevyskytovala. Hluboké zpracování půdy bršlici dostatečně potlačovalo. V posledním desetiletí však z důvodu nedostatků ve zpracování půdy se tento plevel začal objevovat lokálně i na polích. Především z okrajů polí se postupně šíří na pole.
Regulace:
Základem úspěchu je především prevence která spočívá v zabránění zavlečení semen nebo částí kořenových výběžků na stanoviště. Při zjištění ojedinělého výskytu na stanovišti je nutné zabránit vykvetení a tvorbě semen a rostliny beze zbytku včetně kořenů odstranit z pozemku. Výhony vyrůstající z kořenových výběžků jsou nenápadné a snadno přehlédnutelné v porostu. Nechají-li se však vyrůst, vytvoří rozsáhlý kořenový systém. Vůči běžným růstovým herbicidům je poměrně tolerantní a po aplikaci rychle regeneruje. Problémem v zahradách je obtížné použití herbicidů vůči vysoké rozmanitosti pěstovaných plodin a nebezpečí fytotoxicity. Totální herbicidy (glyphosat a sulfosat) jsou sice účinné, ale možnost použití je z důvodu totálního účinku omezená. Navíc kořenový systém je mohutný, část kořenů zpravidla je dormantní, a to jsou faktory komplikující jejich výsledný účinek. Problémem při silném výskytu je vysoká zásoba semen v půdě, která vzhledem k periodickému vzcházení neustále vytvářejí nové semenáče. Relativně snadno je bršlice hubitelná v trávnících opakovanými aplikacemi růstových herbicidů typu (MCPA, 2,4 – D, clopyralid aj.).
Text a FOTO
Ing. Jan Mikulka,CSc.
Výzkumný ústav rostlinné výroby Praha - Ruzyně
