Ve chvíli, kdy je ukončena sklizeň, přichází další, neméně důležitá etapa procesu zpeněžení zemědělské produkce – skladování. Posklizňové ztráty představují významný problém v celém řetězci, který propojuje producenta se spotřebitelem. Jejich výše bývá vyčíslována v řádech miliónů.
Podle statistik Food and Agriculture Organisation (FAO) je téměř polovina (45 %) světové produkce ovoce a zeleniny zničena v průběhu své cesty od zemědělce na stůl koncového zákazníka. Hlavními příčinami těchto ztrát jsou nevhodné skladovací podmínky či napadení škůdci nebo chorobami, které vedou ke znehodnocení potravin, ať už v důsledku mechanického poškození, znečištěním výkaly, napadením plísněmi a hnilobami nebo ztrátami čerstvé hmoty v důsledku respirace a evaporace. Jako jediné řešení pak často přichází na řadu používání vysokých dávek chemických látek. Vědci z Institutu environmentální biotechnologie (Institut für Umweltbiotechnologie) na Technické univerzitě v Grazu (Technische Universität Graz, TU Graz) ve spolupráci s Rakouským centrem industriální biotechnologie (Austrinan Centre of Industrial Biotechnology, acib) a dalšími partnery úspěšně testovali ekologické metody, které zlepšovaly životnost uskladněných jablek a cukrové řepy, které si vybrali jako reprezentativní příklady pro další druhy ovoce a zeleniny.
V laboratorním pokusu vedoucí Institutu environmentální biotechnologie Gabriele Berg a doktorandi Birgit Wassermann a Peter Kusstatscher úspěšně testovali metody, které signifikantně zlepšují trvanlivost organicky vypěstovaných jablek. Přitom se nejednalo o nic složitého – ošetření horkou vodou (HWT), které jimi bylo prověřeno jako možná udržitelná metoda pro redukci posklizňového poškození různých plodů plísněmi. Při tomto ošetření byla jablka pouze na velmi krátkou dobu ponořena do horké vody. Tento teplotní šok stimuloval přirozené obranné mechanismy jablek, jejichž princip zatím nebyl plně objasněn. Nicméně se tím nezabrání tomu, aby se ve skladech i nadále objevovala ložiska patogenů, která vedou ke znehodnocení skladovaných plodů.
Lepších výsledků dosáhli díky kombinaci HWT a jimi připravených biokontrolních organismů, které získali z mikrobiomu přirozeně pěstovaných organických jablek. V rámci svého pokusu nejprve infikovali organicky vypěstovaná jablka dvěma z nejdůležitějších hnilobných agens, pak je ošetřili horkou vodou a biokontrolním činidlem. Díky tomuto kombinovanému přístupu se jim podařilo posklizňové patogeny buď zcela zničit nebo jejich infekce redukovat na průměrný výskyt u zhruba 60 % takto ošetřených jablek. V porovnání s kontrolní skupinou, kde byla jablka ošetřena pouze metodou HWT, vykázala kombinovaná metoda o dvacet procent lepší výsledky v odolnosti jablek v průběhu skladování. Podařilo se jim tak předvést ochranný účinek biokontrolního činidla při ochraně plodů před skladištními plísněmi. Na základě této metody, která se jeví jako udržitelný a ekologický způsob redukce plísní na jablkách ve skladech, se chtějí společně s průmyslovými partnery pokusit o optimalizaci skladování jablek.
