Bázlivec kukuřičný se stává obávaným škůdcem ve státech Evropské unie. Šíří se v Evropě na další území i přes rostlinolékařská opatření, která přijala Evropská komise v roce 2003. Ke zpomalení přirozeného šíření z oblastí, kde se již usídlil a vyhubit ho není možné, nyní komise stanovila jednotné opatření. Evropská legislativa má být úředně publikována do konce letošního září. Jak informovala Státní rostlinolékářská správa ČR, přijala letos v květnu opatření, která vymezují na území ČR pro rok 2006 oblast kontinuálního šíření.
Bázlivec kukuřičný (Diabrotica virgifera Le Conte), který se do Evropy dostal ze Severní Ameriky, byl poprvé v Evropě zjištěn v roce 1992 v okolí Bělehradu poblíž letiště. Dosud osídlil Balkánský poloostrov a evropské země, jako jsou Maďarsko, Slovensko, Rakousko, Česká republika a Ukrajina. Nejseverněji se rozšířil do Polska, kde byl zaznamenán v loňském roce.
Leteckou dopravou se dostane ještě dál, prozatím se výskyt potvrdil v Belgii, Itálii, Švýcarsku, Francii, Nizozemsku a ve Velké Británii, zdůraznil Ing. Bořivoj Zbuzek ze Státní rostlinolékařské správy. „Možnost šíření nebezpečného škůdce leteckou dopravou přiměl Evropskou komisi k tomu, že nově zavedla zvláštní preventivní opatření zejména v okolí letišť.
Morfologie
Dospělci bázlivce kukuřičného z řádu brouků, čeledi mandelinkovitých jsou žlutozeleně až oranžově zbarveni, typická je pro ně tmavá hlava a kresba krovkách, výraznější zbarvení má sameček. Brouci jsou dlouzí čtyři až sedm milimetrů. Dospělci se líhnou koncem června a jsou aktivní šest až dvanáct týdnů. Zprvu jsou pro ně zdrojem potravy listy kukuřice a po začátku kvetení blizny a pyl. Po odkvětu se dospělci přesunují na později kvetoucí porosty kukuřice, popisuje škůdce metodika ochrany, kterou vydala Státní rostlinolékařská správa ČR (SRS) v červnu 2006 ve spolupráci s Výzkumným ústavem rostlinné výroby v Praze.
Líhnutí larev z vajíček probíhá od poloviny května do poloviny června, asi ve fázi čtyři až šest listů kukuřice. V tomto období vyhledávají kořeny rostlin, zavrtávají se do nich a prožírají je. Źiví se kořenovým vlášením a vnějšími kořenovými pletivy.
Opatření v oblasti kontinuálního šíření
V České republice má každý podle § 9 zákona č. 326/2004, o rostlinolékařské péči, v platném znění, obecně povinnost ohlašovat Státní rostlinolékařské správě výskyt nebo i jen podezření z výskytu bázlivce kukuřičného, upozorňuje Ing. Zbuzek. Opatření Státní rostlinolékařské správy (SRS) pro rok 2006, která mají vést ke zpomalení dalšího přirozeného šíření bázlivce na území ČR, jsou publikována ve Věstníku SRS (www.srs.cz/Legislativa/VěstníkSRS). Na území České republiky se opatřením vymezuje oblast kontinuálního šíření bázlivce. „Jde o území, v němž se škůdce vyskytuje po dobu více než dva následující roky, může se šířit aktivním způsobem a není na něm jeho vyhubení možné. Oblast kontinuálního šíření zahrnují pro rok 2006 území vymezené hranicemi okresů Břeclav, Hodonín, Uherské Hradiště, Zlín, Kroměříž, Brno město, Brno venkov, Vyškov, Znojmo, Třebíč, Žďár nad Sázavou, Blansko, Prostějov, Přerov a Vsetín,“ vyjmenoval Ing. Zbuzek.
Opatření ukládá všem pěstitelům kukuřice v oblasti kontinuálního šíření, aby na polích, kde kukuřici pěstují po sobě více než dva roky a více, zjišťovali výskyt bázlivce způsoby doporučovanými SRS a při jeho zjištění použili ochranné prostředky, především proti dospělcům bázlivce, v termínech a způsobem doporučovaných SRS.
Když se úředně potvrdí výskyt bázlivce mimo oblast kontinuálního šíření, vymezí SRS v okolí místa výskytu území, ohniskovou a bezpečnostní zónu, na něž se vztahují mimořádná rostlinolékařská opatření, která jsou v souladu s evropskou legislativou.
Opatření v ohniskové zóně
Ohnisková zóna se rozkládá nejméně do vzdálenosti jednoho kilometru od hranice pozemku, na němž se výskyt bázlivce potvrdil. Mimořádná rostlinolékařská opatření v této zóně stanoví SRS podle biologie bázlivce, četnosti jeho odchytů a převládajících klimatických podmínek. Zveřejňuje je ve Věstníku SRS i písemně dotčeným osobám. Na základě těchto opatření nesmí pěstitel v roce zjištění výskytu bázlivce přesouvat čerstvé rostliny kukuřice nebo jejich čerstvé části mimo tuto zónu, a to mezi 1. červencem až 30. září, ale i v jiných obdobích. Rovněž nesmí přesouvat zeminu z kukuřičných polí mimo ohniskovou zónu. Ve stejném období roku při výskytu bázlivce má pěstitel zakázáno sklízet kukuřici.
Dále mimořádná opatření ukládají zemědělci zavést takový osevní postup na kukuřičných polích, při němž během každého období tří bezprostředně po sobě následujících let se kukuřice pěstuje pouze jednou, nebo při němž není kukuřice vůbec pěstována v celé ohniskové zóně v průběhu dvou let následujících po roce posledního výskytu.
V roce výskytu škůdce a v roce následujícím musí pěstitel v ohniskové zóně používat prostředky na ochranu rostlin na polích, na nichž má zasetou kukuřici. Přednostně je ošetření směrováno proti dospělcům až do doby ukončení kladení vajíček. Termín zahájení a ukončení ošetřování sdělí SRS povinným osobám v časovém předstihu písemně.
Zemědělské mechanizační prostředky, které se používají na kukuřičných polích, musejí být před opuštěním ohniskové zóny od veškerých zbytků rostlin a zeminy očištěny. Povinnost se vztahuje i na odstraňování planě rostoucích rostlin kukuřice z polí, kde se nepěstuje.
Opatření v bezpečnostní zóně
Bezpečnostní zóna je za ohniskovou zónou a zasahuje nejméně do vzdálenosti pěti kilometrů od hranice ohniskové zóny.
Rovněž pro bezpečnostní zónu vyhlašuje SRS mimořádná rostlinolékařská opatření. Pěstitel musí zavést takový osevní postup, při němž během každého období dvou, bezprostředně po sobě následujících let se kukuřice pěstuje jen jednou. Nebo provádí vhodné ošetření proti bázlivci na kukuřičných polích v roce jeho výskytu v ohniskové zóně a v roce následujícím.
Vymezení nárazníkové zóny
K oblasti kontinuálního šíření přiléhá nárazníková zóna, kterou vymezuje SRS. V této oblasti provádí SRS intenzivní průzkum výskytu bázlivce. Pro letošní rok tvoří tuto zónu podle opatření stanovených pro letošní rok hranice okresů Jindřichův Hradec, Jihlava, Havlíčkův Brod, Chrudim, Svitavy, Olomouc, Nový Jičín a Frýdek Místek, Karviná, Ostrava, Opava, Bruntál, Šumperk a Ústí nad Orlicí.
Opatření v okolí letišť
Zvláštní režim je stanoven v okolí letišť Praha Ruzyně, Brno Tuřany a Ostrava Mošnov do vzdálenosti 2,5 kilometru. Státní rostlinolékařská správa tam podle Ing. Zbuzka provádí intenzívní detekční průzkum bázlivce na polích, kde se kukuřice pěstuje po dobu dvou nebo více let po sobě. Při zjištění škůdce vymezí ohniskovou a bezpečnostní zónu a nařídí příslušná opatření.
Metodika ochrany v zóně kontinuálního šíření
„Konkrétní metody zjišťování bázlivce kukuřičného v porostech kukuřice a doporučené termíny a způsob ošetření proti bázlivci prostředky ochrany rostlin stanoví metodika. Tato metodika navazuje na opatření SRS. Je dostupná na internetových stránkách Státní rostlinolékařské správy a tiskem na všech obvodních odděleních SRS v zóně kontinuálního šíření bázlivce. Údaje metodikou doporučené jsou určeny pěstitelům kukuřice v oblasti kontinuálního šíření bázlivce,“ informoval mluvčí rostlinolékařů.
Ochrana proti bázlivci v kontinuální zóně šíření je založena na integrované ochraně. Základem jsou agrotechnická opatření. V osevním postupu je nutné střídat kukuřici a nevysévat ji v bezprostřední blízkosti loňských porostů kukuřice. Šíření bázlivce podporuje minimální zpracování půdy, naopak orba přispívá k jeho redukci. Rozhodující jsou i fyzikální vlastnosti půdy a průběh počasí. Larvy mají rády provzdušněné středně těžké půdy s drobnou hrudkovitou strukturou.
Při pěstování kukuřice po sobě dva roky a více je pěstitel povinen podle opatření SRS provádět chemické ošetření, zejména proti dospělcům. Metodika uvádí přípravky povolené v ČR proti larvám i dospělcům bázlivce kukuřičného (tabulky 1 a 2). Aplikace larvicidů se doporučuje při průměrném zachycení 35 a více dospělců na jeden lapák za čtrnáct dnů v předchozím roce. Chemicky se lze proti larvám škůdce bránit aplikací insekticidních mořidel nebo půdních insekticidů při setí nebo v době líhnutí larev. „Účinnost larvicidů bývá od 70 do 80 procent,“ informuje metodika.
Ochrana proti dospělcům směřuje proti ztrátám výnosu nebo ke snížení populační hustoty z důvodu potřeby pěstování kukuřice v následujícím roce na stejném pozemku. První ošetření se v oblasti kontinuálního šíření doporučuje v období dvou až tří týdnů po zjištění prvního jedince na feromonových lapácích. Druhé ošetření se musí provést, když přetrvává vysoký výskyt dospělců a na jeden lapák se jich vyskytne 35 a více za čtrnáct dní. Ošetření se provádí postřikovači nebo letecky.
Perspektivní se jeví genetická ochrana. Je založena na geneticky modifikované kukuřici s insekticidním proteinem rezistentním proti bázlivci kukuřičnému. V Evropě nejsou však takové hybridy kukuřice povoleny.
Tab. 1 - Přípravky proti larvám bázlivce kukuřičného povolené v ČR
Typ Název Účinná látka Dávkování Ochranná
přípravku lhůta
Mořidla Cruiser 350 FS thiamethoxam 1,8 µl/semeno –
Půdní Dursban 10 G chlorpyrifos 2 – 20 kg AT
insekticidy při aplikaci do řádků
20 – 30 kg/ha
při aplikaci do ohnisek
Marshal 25 EC carbosulfan 1,7 l/ha AT
AT = ošetření podle agrotechnických termínů, není stanovena ochranná lhůta
Pramen: SRS ČR
Tab. 2 - Přípravky proti dospělcům bázlivce kukuřičného povolené v ČR
Název Účinná látka Dávkování (l/ha) Ochranná lhůta
Karate Lambda-cyhalotrin
se Zeon technologií 0,4 AT
Vaztak 10 EC alpha-cypermethrin 0,3 AT
Decis 15 EW Deltamethrin 0,6 - 075 AT
Decis EW 50 Deltamethrin 0,2 –0,25 AT
Decis Flow Deltamethrin 0,5 AT
AT = ošetření podle agrotechnických termínů a není stanovena ochranná lhůta
Pramen: SRS ČR
