Pšenice představuje nejrozšířenější obilninu na našich polích. Z důvodu častého zařazování do osevních sledů ji napadá celá řada chorob. K nim patří i fuzariózy klasu. Některé odrůdy jsou náchylnější, zatímco jiné odolnější.
Množství zajímavých informací nejen z oblasti chorob pšenice a barevných odrůd zaznělo na semináři s názvem Pšenice 2024 s podtitulem Problémy současné doby a výhled do budoucnosti, který proběhl na půdě Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i. (VÚRV), v Praze.
Problematikou fuzarióz klasu pšenice se dlouhodobě zabývá Ing. Jana Chrpová, CSc., z VÚRV. Připomněla, že se fuzariózy rozšiřují kvůli úzkým osevním sledům s převahou obilnin. Jejich rozvoj závisí na řadě okolností, ke kterým patří počasí, bezorebné technologie a předplodina zrnová kukuřice. Je třeba mít na paměti, že fuzariózy působí škody nejen na výnosech, ale i na kvalitě produkce. Pro vznik choroby mají rozhodující vliv dva zdroje infekce. Jednak to jsou napadené obilky a také infikovaná půda s napadenými posklizňovými zbytky. Ing. Chrpová vysvětlila, že k rozvoji patogenu přispívá teplé jaro, především duben a květen. Vysoký stupeň nákazy a kontaminace zrna mykotoxinem DON hrozí při vysokém srážkovém úhrnu v období deseti, případně dvaceti, dnů před kvetením pšenice. Pro rozvoj choroby a akumulaci mykotoxinů má také zásadní význam vzdušná vlhkost. K napadení může dojít při výskytu mlhy nebo rosy. Riziko pro infekci představují uzavřená údolí. V České republice k rizikovým oblastem z hlediska napadení fuzariózami patří například oblast kolem Českých Budějovic, kde se drží vlhko v okolí rybníků a řek. Ing. Chrpová podotkla, že se kvůli oteplování fuzariózy rozšiřují i do oblastí, kde se dříve nevyskytovaly. Jedná se například o Českomoravskou vysočinu.
Pěstitelé by měli uplatňovat preventivní opatření proti fuzariózám. K nim patří rozšíření osevních postupů, kvalitní zapravování posklizňových zbytků do půdy i udržování porostů pšenice v dobrém zdravotním stavu a bez polehnutí. Zásadní význam má pěstování odrůd s vyšším stupněm odolnosti. Chemickými přípravky se porosty pšenice ošetřují v době kvetení. Pěstitelé mají k dispozici fungicidy s účinnými látkami tebukonazol, metkonazol a prothiokonazol. Efektivnost zásahu proti fuzariózám dosahuje maximálně padesáti až pětasedmdesáti procent. I při uplatňování cílené ochrany ale může dojít k napadení klasů a následné akumulaci mykotoxinů v zrnu nad povolený limit.
Ing. Chrpová zjistila, že se jako perspektivní vůči odolnosti k fuzariózám klasu ukazují pšenice s barevným zrnem, které obsahují větší množství antokyanů a karotenoidů. Fialové zbarvení perikarpu, jaké má například odrůda jarní pšenice Rufia, je spojeno s vyšší odolností. Odrůdy pšenice s modře zbarvenými obilkami se při testování naopak ukázaly jako náchylnější k fuzariózám. Na problematiku barevných pšenic se zaměřil Ing. Petr Martinek ze společnosti Agrotest fyto, s. r. o. Vysvětlil, že pšenice s barevným zrnem představují příležitost ke zlepšení nutriční hodnoty pekařských výrobků. V zrnu může být například více antioxidačních látek, antokyanů a karotenoidů. Kvalitu zrna mohou zlepšit i nebarevné látky, ke kterým patří fenolické kyseliny, vitamíny a další.
Celý článek najdete v Zemědělci v regionu – Zlínský kraj 2025.*
Úvodní foto: Zbarvení pšeničného zrna se většinou neprojevuje na mouce ani na pečivu Foto Hana Honsová
