V našich zeměpisných šířkách považuje většina z nás banány za ovoce, které příležitostně dopřejeme dětem a někdy také sobě. Banánovník je ale plodina, svým významem dokonce v pořadí čtvrtá nejdůležitější na světě (po rýži, kukuřici a pšenici). To dobře vědí na olomouckém pracovišti Ústavu experimentální botaniky Akademie věd České republiky. Nezabývají se tam pouze pšenicí a ječmenem, jak bylo možné se dočíst v reportáži v Úrodě 6/2001, ale v rámci několika mezinárodních výzkumných projektů studují také genom banánovníku.
„Banány jsou úžasné“, říká Doc. Ing. Jaroslav Doležel, CSc. „Vedle významného exportního artiklu představují některé, u nás neznámé odrůdy používané k vaření, základní potravinu pro milióny lidí žijících v tropických oblastech Asie, Afriky a Ameriky. Mimo to se používají pro výrobu sladkých i slaných lupínků, banánového piva, slouží jako krmivo pro hospodářská zvířata a jako zdroj vláken pro různá použití. Bohužel v poslední době je produkce této životně důležité plodiny ohrožována řadou chorob a škůdců. Zatímco nadnárodní koncerny, exportující většinu produkce do vyspělých zemí, si mohou dovolit udržovat porosty zdravé za cenu častého ošetřování pesticidy, a tedy i poškozování životního prostředí, malí producenti přicházejí o vše.“
O nápravu se snaží několik výzkumných týmů na celém světě. Jejich cílem je vyšlechtit rezistentní odrůdy. Tato práce je komplikována mnoha zvláštnostmi banánovníku. Například tím, že všechny pěstované odrůdy jsou sterilní a nevytvářejí semena. Ale také tím, že ač to zní neuvěřitelně, vědci dosud neznají plané předchůdce současných odrůd. Tímto směrem je zaměřen výzkumný program olomoucké laboratoře.
„Studujeme strukturu genomu různých odrůd a planých druhů banánovníku a konečným cílem naší práce je pochopit, jaké změny genomu předcházely vzniku současných odrůd“, popisuje práci laboratoře ing. Doležel. „Používáme k tomu různé metody, například průtokovou cytometrii a metody molekulární cytogenetiky, z nichž většinu jsme pro banánovník jako první na světě vypracovali.
Díky prestiži, kterou naše laboratoř v této oblasti získala, jsme se stali zakládajícím členem světového konsorcia pro genomiku banánovníku a byli jsme také vybráni jako referenční laboratoř, která byla pověřena analýzou světové genové banky banánovníku. V rámci tohoto projektu klasifikujeme tisíce položek shromážděných z celého světa. Součástí naší práce je i školení výzkumných pracovníků z rozvojových zemí. Ti pak naše metody zavádějí na svých pracovištích.“ Právě v prvním červencovém týdnu, kdy jsme s ing. Doleželem hovořili, očekávali v Olomouci příjezd stážisty z Malajsie. Tři měsíce se tam bude školit v oblasti molekulární cytogenetiky.
Rozdíl mezi životní úrovní u nás a ve většině rozvojových zemí v tropech je propastný. V olomouckém Ústavu experimentální botaniky doufají, že jejich výzkumná práce na banánovníku přispěje svým dílem ke zlepšení situace a k uspokojení alespoň základních životních potřeb obyvatel rozvojových zemí.
