Filtrovat

ARCHIV RUBRIKY:

Prýmas Lukáš

01.08.2012 | 07:34

Šumavský hrad uprostřed brambor

Hrad Velhartice je ze tří stran obklopen bramborami, pouze z jedné lesním porostem. A to jenom proto, že tamní šlechtitelská stanice VESA, a. s., která si letos připomíná 55 let od zahájení velhartického šlechtění a dvacet let od založení akciové společnosti, ještě nedokázala vyšlechtit odrůdu brambor, které by se v lese dařilo. Přitom šlechtění této tradiční plodiny je její parádní disciplínou: moderní odrůdy z Velhartic pěstují nejen čeští bramboráři, ale také mnoho zahraničních pěstitelů ve více než dvaceti zemích světa. Velhartické šlechtění se má čím chlubit. Od roku 1957 do roku 1992 vyšlechtili ve Velharticích šest odrůd brambor. Z dnešního pohledu je to relativně málo, ale musíme si uvědomit, že tehdy bylo tamní šlechtění zaměřeno na produkci výchozích materiálů a už méně na šlechtění samotných odrůd. Mnohem rychlejší spád mělo velhartické šlechtění v letech 1993 až 2002, během deseti let spatřilo světlo světa osm nových odrůd. Přímo šlechtitelská exploze nastala v období 2003 až 2012, kdy se z Velhartic vydalo do světa 21 nových odrůd brambor. „Úspěšnost šlechtitelské práce je stále větší, což je dáno novým zaměřením šlechtění i o něco jednoduššími podmínkami registrace,“ nepřeceňuje dosažené výsledky ředitel a. s. VESA Ing. Viktor Kopačka. Nejen tyto informace zazněly na tradičním setkání pěstitelů brambor ve Velharticích, o němž přinášíme informace v Zemědělci č. 32.
Kategorie: 
13.07.2012 | 07:32

Vilémov 2012: od osiva po biopaliva

Ve Vilémově nedaleko Golčova Jeníkova se před časem uskutečnil první ročník Dne Ethanol Energy. Pro návštěvníky byla připravena komentovaná přehlídka demonstračních pokusů odrůd tritikale a ozimé pšenice vhodných pro zpracování na bioetanol. K vidění byly i odrůdové pokusy téměř čtyřiceti hybridů kukuřice, stejně jako moderní technika značek Case IH, Simba a Amazone. Téměř stovka návštěvníků se mohla také seznámit s pokusy se zakládáním porostů s přihnojením pod patu ozimé pšenice Henrik pomocí secího stroje Great Plains Spartan na meziřádkovou vzdálenost 15cm. Ethanol Energy a. s. vznikla v červnu 2006 a od května roku 2011 je součástí Holdingu Agrofert. Z původního cukrovaru s více než stoletou tradicí v obci Vrdy u Čáslavi vznikl závod na výrobu bezvodého etanolu určeného k přimíchávání do automobilových benzínů, nebo k výrobě tzv. čistých alternativních motorových paliv. Ročně vyprodukuje kolem 57 000 tun bezvodého etanolu. Hlavní surovinou jsou zemědělské produkty, ať už pšenice, tritikale nebo kukuřice, ročně společnost spotřebuje kolem 150 tisíc tun těchto produktů v odpovídající kvalitě, to znamená s vysokým obsahem škrobu. „V loňském roce jsme oslovili všechny šlechtitele, jež působí na českém trhu, aby nám doporučili odrůdy ozimých obilnin, které se vyznačují vysokým obsahem škrobu v zrnu,“ poodhalil začátky nového osivářského projektu Ing. Radomír Lesák, ředitel bzenecké akciové společnosti. „Výsledkem této snahy je program ETHANOL Max, který má za cíl vyselektovat nejvhodnější odrůdy z pěstitelského i zpracovatelského hlediska.“ Více o odrůdách tritikale a pšenice vhodných k výrobě bioetanolu naleznete v Zemědělci č. 29.
Kategorie: 
09.02.2012 | 12:09

Důležitý spoluhráč hýří aktivitou

OSEVA, a. s., Bzenec vstoupila do skupiny Agrofert zhruba před pěti roky a postupně se vyvinula v koordinátora veškerých osivářských aktivit v rámci holdingu. V prosinci 2010 se personálně propojila se slovenskou sesterskou společností PREFERT-OSIVÁ, s. r. o., v Marcelové a společně s OSEVA Slovakia, s. r. o., vznikl subholding OSIVA, který je v rámci skupiny Agrofert posuzován jako jeden ekonomický celek. OSEVA Bzenec a PREFERT-OSIVÁ jsou v podstatě servisní organizace, které zajišťují osivo pro celou zemědělskou divizi skupiny Agrofert. Ať už nákupem od českých a slovenských množitelů či od mezinárodních firem nebo jiných producentů. Na obchodní činnost navazuje výrobní. OSEVA Bzenec vlastní pět čisticích stanic, podniky ZZN dalších pět a dvě sezónní, přitom dvě čisticí stanice jsou i na Slovensku. Bzenec a Marcelová se zaměřují na osivo kukuřice, ostatní čisticí stanice převážně na obiloviny a luskoviny. Tato koordinace výroby osiv v holdingu Agrofert zajišťuje veškerou potřebu pěstitelů, přitom eliminuje dopravní náklady, které jsou zejména u obilovin důležitou nákladovou položkou. Obchodní a výrobní činnost pak doplňuje marketing a propagace, kdy OSEVA Bzenec a Prefert-Osivá zajišťují jak produktovou strategii z hlediska celé skupiny, tak propagaci formou polních dnů, vydávání katalogů, reklamních předmětů a podobně. Více naleznete v Zemědělci č. 7.
Kategorie: 
26.01.2012 | 08:22

Pohled pod pokličku šlechtitelů

V České republice je povoleno asi 280 hybridů kukuřice, v Evropské unii přes 3000 a každý rok přibývají další. Výzkum a vývoj nových technologií zkoumající vlastnosti na úrovni genů a dávající základ pro šlechtitelské postupy haploidního šlechtění, využívání GMO i další technologie, stejně jako na tyto metody navazující vlastní šlechtitelský proces a registrační i kontrolní postupy stojí značné finanční prostředky. Ty v konečné fázi zaplatí pěstitel v ceně osiva, i když na tomto výzkumu technologií, nikoliv nevýznamně, participuje stát finanční podporou. Co by se asi stalo, kdyby se všichni šlechtitelé kukuřice dohodli a vzali si několik let dovolenou? „Vůbec nic,“ řekl nám překvapivě RNDr. Jaroslav Poruba, CSc., hlavní šlechtitel společnosti CEZEA Čejč, „pouze by se ušetřilo velké množství peněz. Hovořím teď z pohledu evropských či světových výdajů. Jsem přesvědčen o tom, že tato situace by pro populaci lidí vůbec nic neznamenala. Pěstovaly by se po nějakou dobu současné odrůdy, výnosy by zůstaly na dnešní vysoké úrovni a tedy lidská populace jako celek by po jistý čas neutrpěla žádnou újmu.“ Odpověď doktora Poruby nám tak trochu vyrazila dech. Kdyby to řekl kdokoliv jiný, dalo by se to očekávat. Ale že zrovna hlavní šlechtitel? „Sám sebe se někdy ptám, za jakou cenu se dělá pokrok, za nímž se neustále všichni ženeme,“ přemýšlí nahlas Dr. Poruba. „Jestli není relativně malý pokrok vykoupen příliš velkou cenou či nepřiměřenými náklady, které se navíc mnohdy financují z dluhů a na úkor příštích generací. Vždyť rozdíly ve výnosech u nově registrovaných hybridů oproti těm registrovaným před dvěma, třemi léty jsou v řádu několika málo procent, což se v běžných praktických podmínkách v daném roce často ani neprojeví. S dalšími názory RNDr. Jaroslava Poruby se můžete seznámit v Zemědělci č. 5.
Kategorie: 
20.01.2012 | 10:05

Na začátku radost, na konci smutek

Tak by se asi nechal ve stručnosti zhodnotit loňský bramborářský rok. Potvrdil nám to během rozhovoru také Ing. Bohdan Jůda, hlavní šlechtitel společnosti VESA Česká Bělá. Ta se zabývá udržovacím šlechtěním a množením sadby převážně velhartických odrůd brambor, zkoušením nových kříženců a v menší míře i produkcí konzumních brambor. Během sázení byly ideální podmínky včetně následujícího dostatku vláhy, a tak brambory nádherně vzcházely a rostly. Nebyly zaznamenány žádné nálety mšic, které by rostliny infikovaly, takže i po stránce viróz byla situace výborná. Kdo se jen trochu věnoval plísni, neměl problémy. Vše bylo přímo ideální i během sklizně. Takové podmínky byly ale v celé Evropě, tím pádem se brambory urodily všude. Což bylo dozajista výhodné pro obchodníky a spotřebitele, ale katastrofální pro pěstitele. Jako důsledek určité spekulace vtrhly na jaře loňského roku na trh ještě brambory ze sklizně 2010, které výrazně srazily cenu nových brambor. A všichni se jich najednou začali zbavovat, což mělo zase lavinový efekt na pád jejich ceny. Citelný nedostatek skladů v Evropě způsobil další propad cen a ke konci roku už brambory neměly téměř žádnou cenu. Pěstitelé u nás prodávaly kilogram za 1,5 až 1,8 koruny, což s bídou pokrylo napytlování a dopravu. Takže se již ani nevyplácelo je vybírat a na řadě míst se brambory zaorávaly. Konec loňského pěstitelského roku byl tak pro mnoho pěstitelů velice smutný. Celý rozhovor naleznete v Zemědělci č. 5
Kategorie: 
29.09.2011 | 07:08

Jihočeský Den kukuřice se vydařil

Na pozemcích společnosti K + K Břilice – Gigant se před časem uskutečnil v pořadí již čtvrtý Den kukuřice spojený s polní přehlídkou 29 hybridů převážně českého původu. Hlavní pořadatel OSEVA Bzenec připravila pro návštěvníky poloprovozní pokusy s osvědčenými i novými hybridy kukuřice ze šlechtitelské stanice CEZEA Čejč. Návštěvníci si také mohli prohlédnout porosty sedmi zahraničních hybridů, které na českém trhu Oseva Bzenec zastupuje. Aktivním šlechtěním kukuřice se jako jediná v České republice zabývá CEZEA –šlechtitelská stanice se sídlem v Čejči. Za poslední tři roky se jí podařilo zaregistrovat 15 nových hybridů, takže v současnosti se v národní a evropské knize povolených odrůd kukuřice nachází 35 hybridů z Čejče. Dlouhodobou, licenčně exkluzivní smlouvu týkající se množení a výroby osiva uzavřela šlechtitelská stanice s OSEVOU Bzenec, a. s., která dodává především českým zemědělcům kvalitní certifikované osivo konkurenceschopných hybridů. A jejich zastoupení neustále stoupá. Například v ZZN Pelhřimov zaujímají české hybridy více než 30% podíl. Mezi oblíbené se vyprofilovaly starší hybrid Cemax 245 s vysokou stravitelností sušiny, dále Cester, polský San, ale i poslední novinky z CEZEA Čejč, například vzrůstný hybrid Cemet, o nějž byl v loňském roce nebývalý zájem. Kukuřicí z Osevy Bzenec je každým rokem zaseta velká část ploch z celkové výměry 280 až 300 tis. hektarů, na nichž se tato plodina u nás pěstuje. Více naleznete v Zemědělci č. 39
Kategorie: 
1 2 3 4 5

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down