Čakovická ZŠ a MŠ dr. Edvarda Beneše umožňuje svým žákům proniknout do tajů aquaponického farmaření, které propojuje pěstování rostlin a chov ryb v uzavřeném vodním cyklu. Pěstováním budoucnosti v systému hydroponie se v Čakovicích zabývají již děti v mateřské škole.
Know-how aquaponického farmaření předává studentům čakovické základní školy učitel biologie Mgr. Miroslav Popr, s hydroponií seznamuje děti v mateřské škole učitelka a současně zástupkyně ředitele Mgr. Natália Šťastná.ZŠ a MŠ dr. Edvarda Beneše v Praze 9-Čakovicích patří se zhruba 1500 žáky k největším školám v tuzemsku. Vzhledem k rostoucí zástavbě a s ní i rostoucí kapacitě žáků se postupně rozšiřuje o další budovy, ve kterých nechybí specializované učebny. „V době dnů otevřených dveří školy patří aquaponická laboratoř k návštěvnicky nejpopulárnějším,“ podotkl Mgr. Popr.
V laboratoři ve sklepních prostorách školy chovají jesetery sibiřské ve dvou kádích s celkovým objemem 2000 l, v každé se nachází asi 40 ryb. Odpadní voda z chovu ryb putuje přes filtrační zařízení ke kořenům rostlin. Klíčem je udržovat stálé vhodné pH, dostatek živin a elektrickou vodivost roztoku (EC). Ideální pH vody se kvůli chovaným rybám pohybuje kolem 6,4. Důležité je umět vyvážit poměr živin s čistotou vody a případně přidat hnojivo nebo dodat dusičnaté baterie. Zhruba jednou za tři týdny je třeba dopustit vodu do kádí, kde se udržuje stálá teplota vody 19–20 °C. Jesetery zvolili pro školní laboratoř pro jejich pomalý růst. Vhodnými druhy pro aquaponii mohou být také třeba tilápie nebo pstruzi. Na začátku chovu (březen 2020) měli jeseteři velikost 15–20 cm, v současnosti dorostli 40–100 cm. Ryby jsou zvyklé na kontakt s dětmi a při nadzdvihnutí víka zvědavě vyplavávají. Ryby dospívají až v patnácti letech věku.
Rostliny v aquaponickém systému působí jako biofiltry a efektivně zabraňují akumulaci odpadních živin z chovu ryb. Rostliny pěstují ve škole celoročně. Rostou v rockwool a jsou umístěné v platech v třípatrových regálech s LED osvětlením s nastavitelným barevným spektrem. Celkem lze v laboratoři pěstovat až tisícovku rostlin. „Na rozdíl od velkých produkčních aquaponických farem si jako vzdělávací instituce můžeme dovolit zkoušet na rostlinách různé pokusy, například s pěstovaným sortimentem nebo osvětlením,“ podotkl Mgr. Popr. V rámci bioprodukce pěstují žáci od semínka v aquaponii různé druhy salátů, kedlubny, mátu, bazalku a další bylinky, zkoušeli tu také pěstovat jahodník, celer, papriku a okurky nebo melouny. Klimatizace v laboratoři je nastavena na teplotu vzduchu 21 °C .„Aquaponickým farmařením chceme děti nadchnout, spolu s hydroponií má určitě zajímavou budoucnost,“ myslí si Mgr. Popr i Mgr. Šťastná.
Celý článek najdete v časopisu Farmář č. 4/2025.
