Přestože jsou dny ještě mrazivé, jaro nezadržitelně klepe na dveře. Bývá tomu tak začátkem března téměř každoročně, a tak právě v tuto dobu pořádávají ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby v Praze – Ruzyni svůj tradiční jarní seminář. I zkušený pěstitel si rád nechá poradit. Vždyť každá zima je jiná a její průběh výrazně ovlivňuje stav porostů ozimých plodin i jarní práce.
Nejinak tomu bylo i letos. Do Ruzyně se sjela více méně tradiční klientela posluchačů a rovněž mezi přednášejícími dominovaly známé tváře. Informace ale byly nové, některé přímo nejnovější, šité na míru loňskému atypicky dlouhému, teplému a suchému podzimu a mírné zimě, která je ovšem v posledních letech spíše obvyklá, a také opatřením, jejichž realizace bude před vstupem naší republiky do Evropské unie nezbytná, i problému posledních měsíců – nemoci šílených krav.
Při hnojení myslet na legislativu
V roce 1991 byla Evropskou unií přijata směrnice k ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů všeobecně označovaná jako Nitrátová směrnice. Při sbližování právních předpisů České republiky a EU musí být zásady této směrnice zavedeny do našeho právního řádu a příslušná opatření rozpracována pro místní podmínky. Parametry jsou vymezeny jasně. Obsah nitrátů ve vodách by měl být pod 25 mg na jeden litr vody a nesmí překročit 50 mg.
Splnění požadavků vyplývajících z Nitrátové směrnice se bude u nás, stejně jako v jiných státech Evropské unie, zahrnovat několik okruhů. Především je nutné zjistit a dále průběžně monitorovat, kde je voda již znečištěna a kde její znečištění vlivem zemědělské činnosti hrozí. Výsledkem je vymezení zranitelných oblastí. Ty u nás pravděpodobně zasáhnou 25 až 50 % zemědělské půdy, což není určitě málo. Zásady správné zemědělské praxe, jejichž přesnou formulaci dokončuje tým odborníků, by měli dodržovat všichni zemědělci, zvláště pak ti, jejichž hospodářství je ve zranitelné oblasti. Na tyto Zásady naváží akční programy vypracované zcela konkrétně třeba i pro velmi malé území, v němž ale důvodně hrozí větší nebezpečí překročení povoleného limitu obsahu dusičnanů ve vodě.
Co je nyní nejaktuálnější pro praxi? Z vystoupení Ing. Jana Klíra, CSc., který Nitrátovou směrnici na semináři rozebíral, vybírám krátce: pochopitelně korigovat dávky dusíku v průmyslových hnojivech podle jeho obsahu v půdě, podle průběhu počasí a podle stavu porostů, nezapomínat, že dusík dodáváme také ve statkových hnojivech (nejvyšší roční dávka na jeden hektar je takové množství statkových hnojiv, které obsahuje 170 kg dusíku) a že všechny sklady hnojiv musí mít dostatečnou kapacitu a musí být řádně zabezpečeny.
Co s dusíkem udělalo počasí
Loni na podzim byly velmi dobré podmínky pro uvolňování dusíku, zima byla spíše suchá, a tak je nyní v půdě obecně velké množství reziduálního dusíku, konstatoval Ing. Pavel Růžek, CSc. Chování a pohyb dusíku v půdě jsou velmi složité a ovlivňuje je mnoho faktorů. Na našich polích to je v posledních letech především nedostatek srážek, tedy dlouhotrvající sucho. Přesto lze určité zásady pro letošní jarní přihnojení ozimů dusíkem stanovit. Pozor na jarní přehnojení dusíkem je třeba dát především tam, kde je úrodná půda, důležité je správně zvolit druh hnojiva (amonnou nebo nitrátovou formu) a myslet na to, že jinak se hnojí při orbě a jinak při používání bezorebných technologiích zpracování půdy. Působení a přijímání dusíku rostlinami ovlivňují i ostatní živiny. Letos na jaře jsou v nejlepším stavu porosty ozimé řepky, ale i obilnin, které byly loni při zakládání hnojeny fosforem pod patu.
Čtyři choroby – čtyři otazníky
Přestože je začátek března, nelze podle RNDr. Elišky Sychrové ještě přesněji určit, které choroby obilnin způsobí pěstitelům v časném jaru největší těžkosti a proti nimž bude třeba neodkladně zasáhnout, pokud ovšem ochrana existuje. Nejnebezpečnější bude nepochybně padlí travní, které se v porostech ozimého ječmene a ozimé pšenice v hojné míře vyskytlo již loni na podzim. U pšenice bude lepší s ošetřením chvíli počkat a rozhodnout až podle aktuálního stavu, u ozimého ječmene by se ale přílišné otálení nemuselo vyplatit.
Rez pšeničná se více vyskytuje v posledních letech. Ani letos jí nebude málo. Rozvoj této choroby výrazně ovlivní teplota v nejbližších týdnech. Problémem budou braničnatka pšeničná, zvláště proto, že k jejímu učení je zapotřebí mikroskop a odborná zdatnost, a virózy, proti nimž chemická ochrana neexistuje. Pokud se v porostu již vyskytují, nelze dělat nic. Ochrana proti nim totiž spočívá v hubení přenášečů.
Výskyt BSE ovlivní rostlinnou výrobu
Nemoc šílených krav hýbe Evropou a i když si to třeba ještě neuvědomujeme, může zahýbat (tady by se asi hodila poznámka, že konečně) i strukturou naší rostlinné výroby. Proč? Bilanci bílkovin v krmných dávkách hospodářských zvířat ukázal Ing. Milan Koucký, CSc., z Výzkumného ústavu živočišné výroby zcela jasně. Pokud nebudou tyto potřeby uhrazeny masokostní moučkou, jejíž zkrmování je nyní zakázáno, nebo rybí moučkou či sójovými extrahovanými šroty, které jsou v současnosti pro naše chovatele příliš drahé, je třeba hledat zdroj těchto živin jinde. Vhodnou náhradou může být krmný hrách. Rozšíření jeho pěstování u nás by bylo vhodné i z hlediska osevního postupu. Je zlepšující předplodinou a do půdy dodává dusík ze vzduchu prostřednictvím hlízkových bakterií. Pro jeho pěstování máme vhodné podmínky, kvalitní domácí odrůdy i pěstitelské zkušenosti z minulých let.
