Šetřit na ochraně rostlin se nevyplácí nejen z často zmiňovaného důvodu, kterým je snížení výnosu. Pokud porosty obilnin nejsou alespoň jedenkrát ošetřeny fungicidem, lze očekávat zhoršenou kvalitu zrna. Špatná kvalita může být nejen překážkou odbytu, mnoho zla může způsobit i v případě, že se produkce využije ke zkrmení ve vlastním podniku.
Ing. Radek Sedláček, vedoucí rostlinné výroby akciové společnosti ZVOS Hustopeče potvrzuje, že peníze ušetřené na fungicidu musí podnik mnohdy vynaložit na veterinární péči, neboť nekvalitní krmivo, například obsahující mykotoxiny, vyvolává u chovaných zvířat zdravotní problémy. Proto je v tomto podniku alespoň jedno fungicidní ošetření samozřejmé i u krmných obilnin. „Agronomové by měli vědět, že jsou se zootechniky na jedné lodi,“ tvrdí ing. Sedláček. Jeho názory vyplývají ze zkušeností, neboť ZVOS patří k těm zemědělským podnikům, ve kterých je až 60 % rostlinné produkce zkrmováno ve vlastní živočišné výrobě, která v Hustopečích zahrnuje chov skotu a prasat.
Jihomoravskou společnost ZVOS Hustopeče, kterou řídí prezident Agrární komory ČR Václav Hlaváček, jistě není nutné představovat. Přesto připomeňme, že obhospodařuje asi 2145 ha orné půdy, 100 ha vinic a 120 ha převážně meruňkových sadů. Mezi plodinami pěstovanými na orné půdě dominují obilniny a olejniny (řepka, slunečnice i olejný len). Dále zde pěstují mák, sóju, cukrovku, vojtěšku i na semeno, kukuřici zrnovou a silážní a rovněž kořenovou zeleninu.
Krmná kvalita
Krmné plodiny jsou zpracovány ve vlastní míchárně krmiv, proto zdejší agronom klade důraz na výběr takových odrůd pšenice, které by měly mít dobré krmné vlastnosti. Z toho důvodu jsme v diskusi s ním narazili na problém, jemuž se věnujeme i na stránkách našeho týdeníku. Stále totiž nejsou oficiálně stanoveny parametry krmné kvality. Ačkoliv se řada odborníků již této problematice začíná věnovat, ing. Sedláček nadále informace postrádá. U odrůd by ocenil, a spolu s ním jistě i mnoho dalších pěstitelů, konkrétní údaje zohledňující výživu jednotlivých kategorií hospodářských zvířat. O tom, že je krmivům věnována pozornost, svědčí i poměrně významná plocha triticale, u kterého bylo v loňském roce dosaženo výnosu 5,4 t/ha na svažitých a půdně nejhorších pozemcích při snížené intenzitě N hnojení a o jehož přínosu ve výživě zvířat bylo řečeno mnohé. Dá se říci, že letošní porosty triticale vypadají podstatně slibněji než v loňském roce. Potřeby živočišné výroby jsou také důvodem pěstování cukrovky, se kterým letos v Hustopečích začali. Na ceněné řepné řízky mají totiž nárok jen dodavatelé vstupní suroviny do cukrovaru.
Pšenici vše, co jí patří
Ačkoliv současná cenová politika i podle ing. Sedláčka příliš nenahrává vysokým vkladům do pěstování ozimé pšenice, řada pesticidních zásahů je za každé situace nezbytná. Jedině s nimi lze dosahovat kvality a samozřejmě i výnosu, který zaručí rentabilitu pěstování. Hustopečská „kuchařka“ pěstování ozimé pšenice dosud zaručovala průměrný výnos mezi 6 a 7 t/ha. Za první důležité opatření považuje agronom setí pouze certifikovaného a kvalitně namořeného osiva. Dobré zkušenosti mají s mořidly firmy Syngenta Dividend a Maxim Star. Ing. Pavel Kučerka, zástupce firmy Syngenta, se kterým jsme společně ZVOS navštívili, připomněl, že mořidlo Dividend prokazuje krom jiného účinnost na sněť mazlavou, mořidla řady Maxim účinnost na fusariózy. Obě zmíněné choroby mohou být důvodem ke zhoršení kvality i problémů s odbytem.
Podle ing. Sedláčka je dalším důležitým momentem v technologii ozimé pšenice včas zasít do dobře zpracované půdy. Tuto sezónu prvně v Hustopečích využili na 50 % minimalizační technologii. Ozimou pšenici seli od začátku do poloviny října, což je podstatně později než jiné roky. Díky tomu však pšenice unikly poškození virózami, časně seté poroty ozimého ječmene jsou významně napadeny a bylo nutné jejich přisévání.
Samozřejmostí je důsledná herbicidní ochrana, agronom se snaží o to, aby byla co možná největší část porostů ošetřena již na podzim a plevele pšenici nekonkurovaly v její nejcitlivější fázi. Nejpoužívanějšími herbicidy jsou zde Logran a Lintur a jejich kombinace s dalšími přípravky.
Fungicidně je v době metání až začátkem květu ošetřeno 100 % porostů, včetně krmné pšenice. Zatím se ani zde nedaří naplňovat přání agronoma, kterým jsou dvě ošetření, neboť vše je podle jeho slov otázka financí. Spolu s regionálním zástupcem firmy hovořil ing. Sedláček především o přípravcích firmy Syngenta: „Tilt a Alto Combi používáme především pro ošetření krmné pšenice, pro ošetření potravinářské pšenice používáme Archer. Amistar používáme vzhledem k jeho ceně jen na ty nejlepší porosty.“
Jak na závěr našeho setkání hustopečský agronom uvedl, rozhodování pro konkrétní přípravek je vždy závislé na mnoha okolnostech: jaký slibují porosty výnos, jak jejich vývoj ovlivní počasí, jak se bude vyvíjet cena atd.
