22.12.2022 | 06:12
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Agrometeorologická technika v praxi

Technika pro měření meterorologických proměnných v rostlinné produkci je zcela zásadním prostředkem pro monitoring a při rozhodování o provádění opatřeních spojených s celým pěstitelským cyklem od zasetí, přes sklizeň, skladování až po transport k zákazníkovi. Ve všech těchto činnostech jsou důležité základní informace spojené s teplotami či vlhkostí ve vztahu ke vzduchu, půdě či rostlinám. Kromě těchto faktorů jsou důležité informace o množství srážek, intenzitě a směru větru nebo sluneční radiaci. Dostupnost těchto informací může rozhodovat o zisku či ztrátě, kvantitě, ale i kvalitě produkce.

 

Samotné informace o naměřených meteorologických veličinách jsou významné z mnoha hledisek, ale vždy s přihlédnutím k dalšímu kontextu – jakým způsobem jsou navázány k fenologické fázi vývoje pěstované rostliny nebo podstatnému opatření, které je zvažováno. Například na jaře kritický monitoring mrazových teplot, které mohou poškodit květy či polních podmínkách vést k vymrznutí rostlin. Z hlediska opatření proti poškození mrazem je pak zásadní znalost doby trvání mrazových teplot, předpověď vývoje jejich dynamiky tak, aby bylo možnou správně rozhodnout o tom, zda použit některou z protimrazových technik (obr. 1).

 

Znalost odrůdových vlastností

V této souvislosti je podstatná i znalost odrůdových vlastností, které mohou být ve vztahu k mrazovým událostem významné. Není to jen odolnost ve smyslu specifického fenotypového projevu, ale i nástup fenofází v čase (ranost), schopnost využívat vodu, odolávat patogenům atd. Teplotní a vlhkostní limity nejsou však určující jen z hlediska fyziologických procesů rostlin, ale i v oblasti ochrany rostlin před poškozením patogeny a škůdci.  Zde vstupují do hry informace o bionomii a biologii konkrétních druhů, které jsou opět podmíněny abiotickými faktory (teplota a vlhkost), které podmiňují či limitují výskyt konkrétních druhů, rychlost jejich vývoje či šíření.

V případě škodlivého hmyzu je dominantním faktorem určujícím rychlost jejich vývoje teplota. Ta je využívána v tzv. teplotních prediktivních modelech, které jsou schopné na základě znalosti spodních prahů vývoje (SPV) a sumy efektivních teplot (SET) u konkrétních druhů, resp. jejich vývojových stadii signalizovat klíčové události (kladení vajíček, dobu vývoje larev, letovou aktivitu). Například u mšice kyjatky travní je SPV = 2.9 °C a SET = 159ds (denní stupně /ds/ jsou hodnoty nad SPV).*

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down