Čirok a bér jsou v našich podmínkách poměrně nové plodiny, jejichž rozšíření souvisí s růstem teplot a vyšlechtěním nových odrůd vhodnějších pro naše podmínky. Příspěvek upozorňuje na potenciál těchto druhů z hlediska rozvoje kořenového systému, pro zlepšení stavu utužených půd nebo pro odčerpání přebytečného dusíku například na pozemcích, kde byla umístěna polní složiště hnoje.
O tématu pojednávají v Úrodě č. 12/2021 Ing. Pavel Svoboda a Ing. Jan Haberle, CSc., z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i. Připomínají, že čirok je ve světě významnou zemědělskou plodinou. Z tradičních oblastí pěstování (tropické a subtropické oblasti) se v posledních letech díky šlechtitelskému procesu a také s měnícími se klimatickými podmínkami objevuje snaha pěstovat čirok a některé další plodiny (např. bér) v našich podmínkách. Vybízí k tomu i jejich multifunkční využití. Mimo tradiční způsoby využití (krmné účely, produkce kvalitních potravin) je potenciál využití čiroku a béru také v jeho použití jako (strniskové) meziplodiny nebo pro energetické účely.
Čirok a bér, jako druhy s C4 fotosyntézou, se vyznačují vyšší efektivností využití vody a dobře se uplatňují v podmínkách rostoucích teplot a častého výskytu přísušků. Nezanedbatelné jsou i fytosanitární efekty, fumigační nematocidní působení rozkladu zbytků rostlin čiroků.
Cílem práce bylo ověřit možnost využití čiroku a béru jako plodin, které svým kořenovým systémem dokážou pomoci zlepšit půdní podmínky, např. na utužených půdách, a také v místech s extrémním zatížením půdy dusíkem (zlikvidovaná polní složiště hnoje), kde jde o snahu odčerpat přebytečný dusík a neohrozit tak čistotu spodních vod. Byla použita odrůda čiroku Ruzrok, vyšlechtěná ve VÚRV, v. v. i., v Praze-Ruzyni. U béru byla použita odrůda béru italského.*
