Druhý díl příspěvku věnovanému podzimní ochraně řepky vychází v časopisu Farmář č. 8/2021. Jedná se o aktuální problematiku, která momentálně trápí asi všechny pěstitele této plodiny a může být do budoucna jedním z limitních faktorů pro zařazování řepky do osevních postupů. Současná situace vyžaduje po agronomech vyhodnotit celou řadu informací, aby účinnost ochranných opatření byla dostatečná.
Jak jsme popsali v prvním díle (Farmář č.7/2021), v posledních sezónách dochází ke snížení účinnosti přípravků proti škůdcům. Navíc škodlivost jednotlivých druhů se mění a zároveň narůstá rezistence škůdců k účinným látkám insekticidů. Nedostatečný sortiment registrovaných pesticidů do řepky pak neumožňuje dodržovat potřebné antirezistentní strategie.
Proti škůdcům řepky na podzim je třeba využívat komplex opatření, která jsou v souladu se systémem integrované ochrany rostlin. Pro dlouhodobou udržitelnost ekonomické efektivnosti pěstování řepky je nezbytné zvýšit podíl nepřímých metod ochrany oproti v současnosti dominantnímu používání syntetických pesticidů. Jedná se o dodržování doporučení k osevním postupům a provádění agrotechnických opatření, která omezují škodlivé výskyty škůdců.
Jak autoři připomínají,
je zřejmé, že ochrana řepky na podzim založená na aplikaci pyretroidů nebude pro většinu hlavních druhů škůdců dlouhodobě udržitelná, pro některé druhy škůdců je již neúčinná v současnosti. Pro zabránění škod na výnosech a současně pro zpomalení selekce rezistence k dalším skupinám účinných látek je nezbytné dodržovat antirezistentní strategie. Dodržování takových antirezistentních strategií pro podzimní škůdce řepky bude pro některé škůdce možné jen v případě rozšíření spektra účinných látek přípravků s rozdílným mechanismem účinku. Podrobnější informace o rezistenci škůdců řepky k insekticidům a o účinnosti jiných přípravků jsou uvedeny v metodice s názvem Biologické metody hodnocení rezistence škůdců k insekticidům a antirezistentní strategie (dostupné na www.vurv.cz). Mapy rezistence nebo citlivosti škůdců k insekticidům jsou na Rostlinolékařském portálu ÚKZÚZ (dostupné na www.eagri.cz).
Příspěvek byl zpracován v rámci projektu MZE-RO0418 s využitím výsledků z projektu QK1820081 a závěrečných zpráv aktivit MZe za roky 2017 až 2020 „Plošný monitoring rezistence škodlivých organismů k přípravkům na ochranu rostlin v ČR“.
Prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc.
Ing. Tomáš Hovorka
Ing. Jitka Stará, PhD.
Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i.
Foto archiv autorů a redakce
