S ohledem na krátkou vegetační dobu jarního ječmene je výživa této plodiny rozhodující pro její konečný výnos. U zrna zpracovávaného na slad je výživa důležitá i kvůli sladovnické jakosti. Pro zdárný vývoj potřebují rostliny všechny základní prvky. Asi nejtěžší z pohledu agronomů je určení celkové dávky dusíku i kvůli povětrnostním podmínkám během vegetace.
V závěru minulého roku se uskutečnil webinář s názvem Sladovnický ječmen a jarní sezóna 2021. Pořádající společnost Soufflet Agro, a. s., touto formou nahradila tradiční podzimní akce, které se kvůli epidemiologické situaci nemohly uskutečnit. V rámci online semináře byla zhodnocena uplynulá sezóna z pohledu pěstitelů ječmene určeného pro výrobu sladu. Další příspěvky se věnovaly pěstebním doporučením především pro jarní ječmen, jehož porosty se budou zakládat na jaře.
Specifická plodina
Jak připomněl ve svém vystoupení prof. Dr. Ing. Luděk Hřivna z Mendelovy univerzity v Brně, jarní ječmen je specifickou plodinou. „Jak název napovídá, jedná se o jařinu a má velmi krátkou vegetační dobu. Vegetační doba jarního sladovnického ječmene se pohybuje mezi sty až sto dvaceti dny,“ uvedl prof. Hřivna. Kvůli tomu musí za velmi krátkou dobu vytvořit dostatek sušiny, která odpovídá co největšímu výnosu. Proto musí přijmout dostatečné množství živin. „Příjem živin u jarního ječmene je v některých fázích vegetace až překotný,“ popisoval prof. Hřivna. Z toho důvodu je podle něj důležité, aby rostliny měly dostatek živin, a to v přijatelných formách. Ječmen by rozhodně neměl během své krátké vegetace strádat. „Bohužel s tím se často v praxi i během pokusů setkáváme,“ uvedl zástupce Mendelovy univerzity v Brně. Ke krátké vegetační době se přidává také slabší kořenový systém a celková biologická povaha, které způsobují, že ječmen citlivě reaguje na stresové podmínky všeho druhu a v neposlední řadě i na každou pěstitelskou chybu. Podle prof. Hřivny je v posledních letech nejčastějším stresorem pro jarní sladovnický ječmen sucho.
Na počasí záleží
Prof. Hřivna připomněl i rok 2020. Zatímco vegetační sezóny 2018 a 2019 byly velmi chudé na dešťové srážky, celkový úhrn srážek v loňské sezóně je průměrný dokonce spíše nadprůměrný. Pěstitelům jarního ječmene ale i dalších plodin komplikovalo jednotlivé agrotechnické zásahy nepravidelné rozložení srážek. Zatímco loňský leden, březen, duben, červenec, listopad a prosinec patřily z hlediska srážek k sušším měsícům, únor, červen, srpen, září a říjen roku 2020 byly nadprůměrné. Jak připomněl prof. Hřivna, právě začátek roku provázel nedostatek dešťových srážek a mladé rostliny jarního ječmene to značně stresovalo. „To se negativně projevilo při zakládání výnosotvorných prvků, jako jsou tvorba odnoží a následně i hustota porostů.“
Nejen dusík
Při pěstování jarního sladovnického ječmene jde na prvním místě o vytvoření silného kořenového systému,“ uvedl na úvod svého příspěvku Ing. Dušan Musil, technického poradce akciové společnosti Soufflet Agro a hned pokračoval. „Silný kořen umožní tvorbu silných odnoží. Silné odnože nesou fertilní klasy a na klasech pak potřebujeme co nejvíce zrn s vysokou hmotností tisíce zrn.“ Kromě počtu jedinců na jednotce plochy nás potom zajímá také kvalita zrna specifikovaná sladovnickou jakostí, dodal zástupce společnosti Soufflet Agro.
Rozbory ukazují, že v posledních letech klesá zásobenost půdy fosforem, hořčíkem a také sírou. Tam, kde ubývá živočišná výroba, se také snižuje i zásoba draslíku, varoval Ing. Musil s tím, že to jsou hlavní důvody, proč výživa jarního ječmene neznamená pouze dodávání dusíku. Na tvorbu jedné tuny zrna potřebuje jarní ječmen asi 20 kilogramů dusíku, okolo 5,7 kg fosforu, 15 kg draslíku, asi 1,8 kg hořčíku a 4 kg síry.
Více si můžete přečíst ve Farmáři č. 4/2021.*
