V únoru představil výkonný místopředseda a komisař EU pro obchod Valdis Dombrovskis sdělení zásadního významu pro odvětví zemědělství v EU – přezkum obchodní politiky EU. Ramón Armengol, prezident Cogeca upozornil na některá související rizika a uvedl, že pro něj je toto sdělení přinejmenším stejně důležité jako známá zelená dohoda. Pokud ta představuje jednu část budoucí zemědělské politiky EU, je přezkum obchodní politiky druhou částí nezbytnou pro hladký chod našeho zemědělství. Často se totiž zapomíná na to, že zemědělský model EU nelze pochopit, aniž by se zohlednil jeho rozměr mezinárodního obchodu.
Oznámení komisaře Dombrovskise mají být uklidňující a ukazují, že exekutiva EU má jasnou představu o důležitosti toho, o co v našem zemědělství jde, navrhuje pracovat na vývoji standardů pro udržitelný růst a snaží se utvářet mezinárodní standardy v souladu s Evropskou zelenou dohodou. Navzdory úsilí vynaloženému v nedávném sdělení však není jasné, jak bude zelená dohoda ovlivňovat obchodní realitu a jaký bude její dopad, pokud jde o tržní ceny, příjem zemědělců a zabezpečení potravin. Může komise zaručit, že dovoz ze třetích zemí odpovídá na úrovni zemědělského podniku všem našim výrobním normám? Můžeme očekávat, že zemědělci ve třetích zemích vyloučí 10 % zemědělské půdy z produkce, jak to požadují zemědělci z EU v rámci zelené dohody? Odpověď zní ne, protože by to nebylo v souladu s našimi mezinárodními závazky ani s pokyny WTO.
Cíle zelené dohody EU je třeba zohlednit v obchodní politice EU a obchodní realitu je třeba zohlednit v zelené dohodě. Copa-Cogeca vždy podporovala obchod v rámci EU a se třetími zeměmi. Nezapomínáme, že ze 44 milionů pracovních míst souvisejících s aktivitami zemědělsko-potravinového řetězce, je přibližně šest milionů přímo spojeno s vývozem. Každý vývoz ve výši 1 miliardy eur znamená, že v EU vznikne 16 000 pracovních míst. Zemědělsko-potravinářský vývoz představuje téměř třetinu celkové čisté obchodní bilance EU. Ve světě post-covid musí být náš obchod založen na vyvážených, spravedlivých a transparentních pravidlech, aby nedošlo k narušení hospodářské soutěže. Nejlepší způsob, jak tento přístup zajistit, jsou multilaterální obchodní dohody. Evropské zemědělství patří mezi nejpokročilejší, pokud jde o jeho závazek k podnebí a životnímu prostředí, a zemědělci budou první, kterých se změna klimatu dotkne. Při přeměně přání na činy však musejí mít kapacitu, aby mohli provést nezbytné investice. Zde by mohla mít revize obchodní politiky EU rozhodující dopad, přinejmenším stejný jako v případě zelené dohody. Jedním z hlavních rizik, kterému bude muset naše zemědělské odvětví čelit jako vedlejší účinek evropské zelené dohody, je podle prezidenta Cogeca dumping ze zemí, které se s přijetím ekologičtějšího zemědělství budou postupovat pomaleji. To by mohlo vést k přemístění zemědělství do jiných částí světa a ohrozit zajišťování potravin. Přitom evropští zemědělci budou muset investovat díky požadavkům zelené dohody a zároveň čelit množství obchodních dohod s producenty ze třetích zemí, kteří nemusí vždy splňovat stejné výrobní standardy. Každé rozhodnutí přijaté v rámci zelené dohody nebo obchodní politiky EU musí podléhat přísnému posouzení dopadů. V sázce je budoucnost našeho zemědělství, uzavřel svůj komentář Ramón Armengol.*
