Slovo škůdce evokuje v každém z nás spojení s něčím, co škodí a s čím se osobně setkal. Ať to bylo doma, na zahradě, na poli nebo ve skladu. Ovšem je důležité si uvědomit, že si různí lidé představí pod tímto pojmem různé škůdce. Někteří například hlodavce, jiní zavíječe paprikového často lidově zvaného „potravinový mol“ (obr. 1) a jiní zase například blechy. A však právě existují škůdci, se kterými se setkáváme často, aniž bychom si to uvědomovali. Tyto škůdce často označujeme jako skladištní škůdce nebo obilní škůdce.
Do skupiny skladištních škůdců patří poměrně velké množství druhů. Řadíme sem mnoho zástupců brouků, pisivek, roztočů, ale také zavíječů a molů. S řadou těchto škůdců se můžeme setkat nejen v obilních skladech, ale také v potravinářských provozech, obchodech s potravinami a dokonce doma ve spížích. Všude zde se s těmito nezvanými hosty setkáme, ale existují ještě další místa či předměty, kde jsou tito jedinci přítomní, aniž bychom si to uvědomovali. Řeč je o chlebu, rohlíkách, mouce a dalších výrobcích, které jsou vyrobeny z obilí, a denně je konzumujeme.
některé druhy skladištních škůdců, kteří se vyvíjejí uvnitř zrna, a z hlediska kvality potravin je důležité omezovat jejich šíření. V České republice se ročně vyprodukuje několik miliónů tun obilovin a luštěnin. Toto množství je skladováno a v řadě případů také napadeno skladištními škůdci. Z tohoto důvodu je nutné mít také metody, které lze aplikovat proti škůdcům rychle a bez dalších pracovních operací jako je používání vysokých teplot, čištění, pohyb obilí atd. Všechny tyto postupy jsou náročné na logistiku a další volné skladovací kapacity. Z těchto důvodů existují chemické přípravky na bázi vysoce toxických plynů, jako je fosforovodík, který je schopen i v běžných skladech dosahovat zajímavé účinnosti i na skladištní škůdce vyvíjející se uvnitř obilek.
Řízené atmosféry (ŘA) jsou metody, které se mohou nejvíce přiblížit k postupům používaných u přípravků na bázi fosoforvodíku. Řízené hypoxické atmosféry jsou atmosféry, ve kterých jsou uměle změněné vzájemné poměry a přesně řízené koncentrace běžných atmosférických plynů (CO2, N2, O2), které vedou k zahubení škodlivých organizmů. Ve srovnání s tradičními toxickými fumiganty, jako je např. fosforovodík, řízené hypoxické atmosféry obvykle vyžadují delší expoziční časy. Další překážkou v širším využití těchto metod je nízká hermetizace současných skladů a zejména sil, kde mají v tyto metody v budoucnu obrovský potenciál. Důležité je udržet koncentraci ŘA po dobu celého expozičního času (obr. 5). Další možností jak zvýšit účinnost těchto metod a potencionálně zkrátit expoziční čas je využití vyššího tlaku a teploty. V našich podmínkách se dají nejběžněji využít pro vytvoření ŘA dva základní plyny – atmosférický dusík (N2) nebo oxidu uhličitý (CO2) jsou pro hmyz chemicky inertní plyny a při jejich použití jako řízené hypoxické atmosféry způsobují úhyn hmyzu nedostatek kyslíku. Oxid uhličitý má navíc silný narkotizační efekt. Hmyz hyne, stoupne-li koncentrace oxidu uhličitého asi nad 40–60 %. Byly též testovány vzácné plyny jako argon a helium, ty však mají podobné účinky jako dusík a ukázalo se, že jsou pro komerční využití příliš drahé. Relativní hustota dusíku (0,97) je velmi blízká relativní hustotě vzduchu. Z toho důvodu je při ošetření dusíkem nutné udržovat definovaný přetlak, aby se zabránilo pronikání atmosférického kyslíku do ošetřovaného objektu difúzí drobnými prasklinami v konstrukci skladu. Tyto nedostatky často rozhodují o účinnosti a zejména ekonomice celého ošetření. Důvodem je, že ztráty dusíku způsobené netěsnostmi skladu musí být kompenzovány zvýšenou spotřebou tohoto plynu.
Přesto již dnes existuje technologie v ČR, která využívá ŘA s vysokým obsahem dusíku na ochranu rýže a luštěnin. Díky této technologii víme, že lze ekonomicky tyto metody implementovat i v klimatických podmínkách naší země a dosáhnout dokonce nižších nákladů při ošetření než v případě použití tradičních přípravků na bázi fosforovodíku.
Využití řízených atmosfér pro ošetření napadených komodit skladištními škůdci, je zřejmě nejperspektivnější ekologickou metodou s širokým potencionálem využití. Přestože již máme ověřenou technologii v ČR s velmi dobrými výsledky, tak stále chybí pro další rozvoj a uplatnění těchto metod automatizace, která by snížila nároky na obsluhu a zvýšila bezpečnost práce.
Studie byla vypracována za finanční podpory projektů MV- VH20182021038 a INTER-ACTION MŠMT – LTACH19029.
Ing. Radek Aulický, Ph.D.
Ing. Václav Stejskal, Ph.D.
Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i.
Více si můžete přečíst ve Farmáři č.2/2021.
