Synantropní hlodavci paří mezi celosvětově významné škůdce v zemědělských provozech rostlinné i živočišné výroby. Hlodavci způsobují v zemědělských provozech širokou škálu škod. Patří sem škody způsobené přímou konzumací skladovaných surovin, ale také jejich poškozováním okusem nebo žírem.
U nás v České republice se vyskytují všechny tři nejvýznamnější druhy hlodavců: myš domácí (Mus musculus), potkan obecný (Rattus norvegicus) a krysa obecná (Rattus rattus). Zatímco myši a potkani jsou rozšířeni po celém našem území, krysa se vyskytuje pouze na omezeném území severozápadních Čech, avšak areál jejího rozšíření se postupně rozšiřuje. Krysa bývá s potkanem často zaměňována. Obecně lze říci, že krysy preferují sušší a teplejší prostory, ovšem existují informace o výskytu krys také v chovech prasat. Výborně šplhají a svá hnízda si často staví v podkrovních prostorách nebo v místech vyplněných izolací.
Naopak potkani se obecně vyskytují ve studených a vlhkých přízemních nebo sklepních prostorách, včetně kanalizačních systémů. Budují si složitý systém podzemních nor. Najdeme je často ve stájích hospodářských zvířat nebo skladech obilí.
Kontrola škodlivých hlodavců vychází ze systému integrované ochrany před škůdci, tzv. IPM (z anglického Integrated Pest Management), kdy je kladen důraz na monitoring a kombinaci různých přístupů. Cílem systému IPM je potlačit populace škůdců a současně omezit nadměrné či necílené použití chemických přípravků; v tomto případě rodenticidů. V případě IPM se tedy jedná se o komplexní systém preventivních a represivních opatření (na základě monitoringu), která vedou ke snížení nebo likvidaci populace škodlivých hlodavců a zamezení jejich opětovnému výskytu.
Preventivní opatření mají za cíl omezit či zcela zabránit přístupu hlodavců do objektu. Patří sem drobné stavební úpravy a opravy, které pomohou zamezit pronikání hlodavců do objektů, například zakrytí štěrbin pod dveřmi, utěsnění mezer v místech vstupu potrubí a jiného vedení, důkladná inspekce i sklepních a suterénních prostor. Dále omezení snadno dostupných úkrytů, ve kterých hlodavci budují svá hnízda/nory a rozmnožují se tam, to je úklid nepotřebných nebo nefunkčních předmětů, materiálů a technologií uvnitř budov i v jejich blízkém okolí. A nakonec omezení dostupných zdrojů potravy. Například skladování rostlinných materiálů v uzavřených silech, kontejnerech a nádobách (pokud to povaha skladování umožňuje), které jsou odolné proti prokousání. Důležitá je i sanitace, důsledné odstraňování zbytků a odpadů, pravidelná kontrola surovin a inspekce všech prostor, včetně těch málo používaných.
Represivní opatření se provádějí za účelem snížení stavu hlodavců, zabránění jejich namnožení a dalšímu šíření v objektu. Zahrnují vlastní fyzickou likvidaci hlodavců, kterou je možné provést buď chemickými, nebo nechemickými metodami.
Publikace byla připravena za finanční podpory projektů MZe ČR MZe RO0418 a MV VH20182021038.
RNDr. Marcela Fraňková, Ph.D.
Ing. Radek Aulický, Ph.D.
Ing. Václav Stejskal, Ph.D.
Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i.
Více si můžete přečíst ve Farmáři č.2/2021.
