Cibule patří mezi oblíbenou zeleninu, jejíž každoroční spotřeba se v České republice pohybuje kolem deseti až dvanácti kilogramů na osobu. Výši sklizně a kvalitu cibule ovlivňuje způsob pěstování a průběh počasí, ale také patogeny a škůdci nejen během vegetace, ale i po uskladnění. Kromě patogenů běžně se u nás vyskytujících na uskladněné cibuli (Botrytis allii, Penicillium spp.) jsou občas zaznamenány i ty méně známé jako například Aspergillus niger.
Celosvětově, zejména v teplejších oblastech, je považována za velmi významné onemocnění cibule tak zvaná černá hniloba, jejímž původcem je houba Aspergillus niger (Ko et al. 2002, Bondad-Reantaso et al. 2005). V našich podmínkách je tento patogen sice známý, ale spíše jako kontaminant sušených plodů, případně producent mykotoxinů (Malíř et al. 2003). Výskyt na cibuli je pravidelně zaznamenáván v USA (Ceponis 1986), Austrálii (Salvestrin a Letham 1994), Indii (Gupta 1991), Egyptě (Zohri et al. 1992), Sudánu (Hayden et al. 1994a) a v Evropě ve Španělsku. Aspergillus niger způsobuje hniloby plodů (jablka, granátová jablka aj.) a zeleniny (česnek, hrách, fazol, rajčata, brambory, mrkev aj.) (Leong et al. 2004, Fatima et al. 2009, Mathew 2010).
Ochranná opatření
Základním preventivním opatřením k minimalizaci možnosti osídlení pletiv patogenem je zabránění pohmoždění a poškození cibulí během sklizně, transportu a obchodování, dále udržování stabilní teploty během transportu, naskladnění a vyskladnění, a také okamžité dosušení cibule po sklizni. Rozvoj patogena podporuje kolísání teploty, kdy dochází ke kondenzaci vodních par na povrchu a mezi suchými slupkami cibule. Nejjednodušší účinnou metodou je uskladnění cibulí v chladu (0–2 °C). Během uskladnění a transportu cibulí se při teplotách nižších než 15 °C a při nízké RVV růst houby výrazně zpomaluje.
V současné době v ČR není povolen žádný přípravek na ochranu cibule proti Aspergillus niger, v zahraničí, kde jsou uváděny až 60% ztráty cibule, jsou doporučovány k ošetření fungicidy ze směsi účinných látek, např. diethofencarb a carbendazim, thiabendazol nebo oxid siřičitý.
Seznam použité literatury je k dispozici u autorky.
doc. Ing. Ivana Šafránková, Ph.D.
Mendelova univerzita v Brně
Více si můžete přečíst ve Farmáři č. 2/2021.*
