Digestát je zbytkovým produktem anaerobní digesce vstupních surovin při výrobě bioplynu. Při samotné digesci je přibližně 20 až 95 % organické hmoty odstraněno. Zbytková organická hmota je hůře rozložitelnou organickou hmotou, a proto je digestát spíše minerálním hnojivem než organickým s dominantním obohacením půdy o dusík.
Mnoho autorů zjistilo, že hnojení digestátem napomáhá ke zvýšení výnosů plodin. Ačkoliv je digestát bohatý na živiny, z hlediska obsahu organické hmoty významně nezlepšuje podíl organických látek v půdě, tudíž je v rámci jeho dlouhodobé aplikace potřeba přidat organickou hmotu z jiných zdrojů.
V pokusech se zemědělskými plodinami bylo zjištěno, že aplikace digestátu vedla ke srovnatelným nebo lepším výnosům oproti minerálními hnojivům, například pro kedlubny, rajčata, zelené papriky a vodní melouny a může tedy být vhodnou náhražkou minerálních hnojiv. Aplikace digestátu také působí významně na výnos nadzemní biomasy, například pšenice jarní, ale může působit i negativně omezením růstu například u jetele díky většímu zastoupení přístupného dusíku v digestátu. Obsah přístupných živin v digestátu umožňuje zvýšit mikrobiální aktivitu v půdě a půdní biomasu nejen ve srovnání s minerálním hnojením, ale také ve srovnání s organickým hnojením.
Ve srovnání s komposty je ale v digestátech znatelně nižší stabilita organické hmoty. Recyklace digestátů v zemědělských systémech hraje důležitou roli navazující na omezení používání minerálních hnojiv, což vede k pozitivním výsledkům s ohledem na zachování zdrojů (méně fosilních paliv a spotřeba nerostných zdrojů), zmírňování změny klimatu a udržování kvality půdy.
Výsledek vznikl za podpory Ministerstva zemědělství, institucionální podpora
reg. č. MZe-RO1720.
Mgr. Martin Vašinka
Ing. Barbora Badalíková
Zemědělský výzkum, spol. s r.o.
Celý článek, který najdete v prosincovém Farmáři (12/2020) popisuje konkrétní pokus s aplikací digestátu.
