Před rokem by si asi nikdo z nás nevsadil na to, že místo sucha budeme řešit problémy se sklizní pozdních plodin a zásevy ozimů. Příroda si díky vlhkému počasí ve většině krajů oddychla, kolaps smrkových lesů ale ani takovéto počasí nezpomalilo. Z hlediska výroby pícnin bude rok spíše úspěšný s tím, že regionálně a v závislosti na vybavení i schopnostech podniků jsou výnosy rostlinné hmoty i její kvalita velmi rozdílné.
Velmi často píce sklizená v letošním roce vykazovala menší koncentraci živin, a to nejen kvůli přestárnutí (včasnou sklizeň někdy počasí nedovolilo), ale prostě i kvůli tomu, že někdy bylo hodně vláhy a méně slunečního svitu. Dostatek je hlavně sena, které bylo často vyrobeno tam, kde nebylo možné včas sklidit porost na senáž. Plné silážní žlaby a kolny dávají zemědělci možnost oželet první sklizeň píce z některých porostů a zlepšit jejich kvalitu obnovou.
Různé možnosti
Kvalitní píci získáme jedině na intenzívně obhospodařovaných trvalých travních porostech (TTP) s vhodným botanickým složením porostů. Při využívání větších ploch TTP s nízkým zatížením dobytka je kvůli zachování kvality píce často lepší rozdělit louky na intenzívně obhospodařované s vícesečným využitím, a na ty ostatní – sečené jen na horší seno. V podzimních měsících je nejvyšší čas zahájit přípravu travních porostů pro jarní přísevy. Při rozhodování mezi totální obnovou a přísevem je potřeba zhodnotit polohu lokality, zaplevelení stávajícího porostu, svažitost a kamenitost pozemku. Někde je výhodnější pravidelná obnova s intenzívním pěstováním trav s kratší vytrvalostí a vyšší nutriční hodnotou, jinde je lepší udržovat větší plochy TTP s nízkou intenzitou péče. Extenzívní způsob využití je opodstatněný například při plnění dotačních titulů, speciálních požadavcích na kvalitu mléka, nebo u zachovalých původních biotopů.
Příprava pozemků se samozřejmě liší podle toho, jestli budeme obnovu provádět likvidací starého porostu orbou, nebo z různých důvodů upřednostníme přísev. Založení porostů po podzimní nebo zimní orbě je samozřejmě nejjistější. Orba je vhodná na pozemcích s větším zastoupení vytrvalých plevelů, při přemnožení nevhodného typu kostřavy červené, je-li pozemek třeba srovnat aj., samozřejmě vše s ohledem na podmínky dané lokality. Ne všude chceme nebo můžeme orat.
Příprava již na podzim
Pak přichází na řadu příprava pro přísev, která může mít mnoho podob. V konvenčním zemědělství lze dělat tak zvanou rychloobnovu za pomoci totálních herbicidů, ale mimo jiné i kvůli omezování glyfosátů se často likvidují jen dvouděložné plevele aplikací selektivních herbicidů. Herbicidy nebo jejich směsi vybereme podle druhu plevelů, které potřebujeme ničit. Nejčastěji se jedná o vytrvalé druhy – pcháče, šťovíky, pampelišky, ale často i o jedovaté rostliny, jako jsou starček nebo vratič. Podniky v biorežimu alespoň prosvětlí porost vláčením přítlačnými bránami se silnými pruty. Oslabení stávajícího travního porostu vláčením je samozřejmě potřebné i u konvenčních porostů v určitém odstupu po aplikaci herbicidu. Důvodem ostrého vláčení je snížení konkurence původního porostu a tak zvaným naděláním hlíny, abychom neseli osivo na povrch. Totální likvidaci starého porostu při nemožnosti orby si lze pomoci rozřezáním trávy mnohonásobným (aspoň 5x) přejezdem diskového ústrojí s disky postavenými ve směru pojezdu stroje (aby neoraly, ale jen řezaly). Tímto způsobem lze louku připravit i bez vytahání kamenů. V zimním období ještě opravíme meliorace, příkopy a podobně, aby nám na podmáčených plochách nerostla ostřice. Polní práce je potřeba provést tak, abychom v časném jarním období mohli půdu jen otevřít a brzy zasít, poněvadž časné jarní výsevy jsou pro založení nových travních a jetelotravních porostů nejjistější.
Drobná semena trav a jetelovin nesmíme setím utopit. To znamená, že kompletní osiva s lipnicí sejeme do hloubky jen maximálně 1 cm. Co se týká přísevů, nejlepších výsledků bývá dosaženo při využití speciálních secích strojů s pásovým výsevem do vyfrézovaného, nebo koltrem (zprohýbaným diskem) prořízlého řádku. Častou součástí ústrojí speciálních strojů pro výsev trav je i přítlačný vál pro přimáčknutí semene v seťovém lůžku. Přesto je často vhodné pozemek ještě zaválet těžkými lučními vály, které zároveň do půdy zatlačí menší kameny a pomohou srovnat povrch louky.
Rozhoduje hnojení
Malá intenzita využití luk s omezeným hnojením zpravidla přináší horší kvalitu píce. I po úspěšné obnově přísevem má porost snahu vrátit se do původního stavu, pokud podmínky nezměníme tak, aby prosperoval. Jestliže pozemek před setím vyčistíme, dohnojíme a mechanicky upravíme, máme velikou šanci, že se časné jarní přísevy travních směsí dobře uchytí a porostou. Podmínkou úspěšné obnovy je však i změna výživových poměrů na stanovišti, a to především vápněním a zásobním hnojením. Díky vápnění dochází v půdě k mnoha pozitivním změnám. Jednou z nich je postupné uvolňování dalších živin (hlavně P a K) z nerozpustných sloučenin. Pro vápnění TTP jsou velmi vhodné tak zvané směsné vápence (nejlépe s dolomitem), které obsahují hrubší i jemnější frakci. Jejich výhodou je i to, že je lze i celkem levně nakoupit a rozmést vlastní mechanizací. Dávka vápence závisí na typu půdy a měla by být doporučena na základě rozboru půdních vzorků. Nejčastější doporučená dávka směsného vápence na loukách a pastvinách může být kolem 2,5 t/ha. Vápní se hlavně na konci vegetace, ale lze je provádět vlastně během celého roku, ovšem vždy tak, aby se v případě výroby siláže vápenec ve větší míře nedostal do sklizené píce, kde by bránil jejímu okyselení. Minerálním hnojením doplníme draslík a fosfor, který je potřebný zvláště v případě dosevu jetelovin. V dnešní době je ale někdy nedostatkem fosforu limitován i růst na fosfor relativně nenáročných trav. Máme-li tu možnost, na podzim nebo na začátku zimy doplníme živiny formou organického hnojení.
Znát složení směsi dopředu
Vhodné složení osiva pro zásev nebo přísev závisí na vláhových poměrech pozemku, způsobu hospodaření a účelu založení porostu. Kupující by se měl předem seznámit se složením směsi a vlastnostmi komponent. Ve směsích pro kompletní založení víceletých porostů by nikdy neměla chybět vytrvalá, ale pomalu vzcházející a dražší komponenta lipnice luční, která svými výběžky zaplňuje prázdná místa po výpadku méně vytrvalých trav. Do směsí pro přísevy se naopak lipnice a další pomalu vzcházející druhy spíše nedávají a využívají se jen rychleji rostoucí druhy. Jsou to především vyšší volně trsnaté trávy (jílky, jílková festulolia, kostřava luční, bojínek, pozdní srhy). Tyto trávy mají výbornou pícní kvalitu, dobrou konkurenční schopnost a vzcházející rostlinky nejsou snadno potlačeny původním porostem. Mnohé druhy ale mají omezenou životnost na dva až pět let. Kostřavu rákosovitou, kostřavová festulolia a rané srhy zase přiséváme spíše do porostů, kde jsou již zastoupeny. Jinak může dojít k tomu, že řidší porosty těchto druhů vytvářejí drny, které jsou zejména při pastvě zvířaty opomíjeny. Kompletní travní směsi a směsi pro přísev jsou samozřejmě doplněny vhodnými druhy jetelovin. O konzultace a pomoc s výběrem směsi můžete požádat i pracovníky společnosti SEED SERVICE.*
Ing. Marek Podrábský
SEED SERVICE s. r. o.
Více si můžete přečíst ve Farmáři č. 11/2020.
