Dlouholeté zkušenosti se střídáním plodin vedly k vytvoření osevních postupů se základním kamenem v podobě rostlin z čeledi bobovitých (Fabaceae). Jejich hlavním úkolem byla produkce krmení pro hospodářská zvířata v podobě čerstvé i sušené píce. Nemalým přínosem bylo jejich využití pro přirozenou reprodukci půdní úrodnosti, a to díky bohatému kořenovému systému, který ovlivňuje půdu a půdní biotu s pomocí biologické fixace dusíku.
V posledních desetiletích se jako zdroj krmiva hojně začala využívat kukuřice setá, jež dokázala nahradit jeteloviny v této otázce, bohužel na reprodukci půdní úrodnosti se zapomnělo. V rámci současného zemědělství je komplikované najít prostor pro zařazení jetelovin do osevního postupu aspoň v takové míře, aby došlo k minimální reprodukci půdní úrodnosti. Jednou z možností je využití jetelovin jako meziplodiny obzvláště v období mezi pšenicí či ječmenem a kukuřicí v následném roce.
Povolené druhy
Ve výčtu druhů povolených druhů v rámci greeningu jsou uvedeny jetel nachový – inkarnát (Trifolium incarnatum L.), jetel alexandrijský (Trifolium alexandrinum L.), jetel perský (Trifolium resupinatum L.) a jetel šípovitý (Trifolium vesiculosum Savi). Jedná se o jetele jednoleté nebo v případě inkarnátu o jetel s krátkou vegetační dobou v příštím roce.
Druhou skupinu tvoří jetele vytrvalé, které přezimují a v následném roce brzy na jaře začnou opět tvořit nadzemní i podzemní biomasu. Jako příklad můžeme uvést jetel zvrhlý (Trifolium hybridum L.), jehož porost je vidět na obrázku 1.
Vytrvalé meziplodiny
Jednou z možností, jak využít vytrvalé jeteloviny, je jejich zapojení v rámci pěstebního systému využívajícího meziplodin. Založený porost meziplodin ponecháme na pozemku do příštího roku pouze s provedením technologie strip-till, tedy pásového zpracování půdy (obr. 2). Porost jetelovin v následném roce před vysetím kukuřice je vidět na obrázku 3.
Výhodou použití nevymrzajících jetelovin je fakt, že začnou obrůstat, tvořit biomasu v době, kdy nás díky počasí a půdní vlhkosti ani v duchu nenapadne vjet s technikou do polí. Již v tuto dobu v nezpracovaných pásech jetelovin, v budoucím prostoru mezi řádky kukuřice, bude od časného jara docházet k opětovnému růstu jetelovin se stejnými výhodami jako u meziplodiny.
V rané růstové fázi vývoje kukuřice, kdy by mohlo začít docházet ke konkurenci mezi zástupci smíšené kultury, musí dojít k mechanické nebo chemické likvidaci porostů jetelovin. Vzhledem k ukončení vegetace jetelovin a ukončení principu smíšené kultury označujeme tuto technologii jako řízený systém smíšené kultury. Rostlinné zbytky jetelovin slouží jako část protierozního opatření a zdroj mineralizovaných živin. Důležitým benefitem při pěstování jetelovin je i využití biologické fixace dusíku.
Vvyužití jetelů jako meziplodiny poskytuje protierozní ochranu při pěstování kukuřice již půl roku před založením porostu samotné kukuřice, taktéž v počáteční fázi růstu kukuřice, kdy jsou tyto plochy enormně náchylné na vznik vodní eroze. Jedná se o protierozní opatření vyžadující optimální načasování založení porostu jetelovin, strip-tillu, desikace jetelovin i založení porostu kukuřice s využitím GPS, ale ochrana půdního fondu za to stojí.*
Článek byl uveřejněn za podpory Ministerstva zemědělství ČR při České technologické platformě pro zemědělství.
Ing. Antonín Kintl
Ing. Jakub Elbl, Ph.D.
Ing. Vladěna Koukalová
Zemědělský výzkum, spol. s r. o.
Více si můžete přečíst ve Farmáři č. 11/2020.
