Několik let byly travní porosty decimovány úporným suchem, které se sice neprojevovalo stejně v celé republice, nicméně v roce 2019 vyvrcholilo nedostatkem objemné píce u většiny chovatelů závislých téměř výhradně na produkci z těchto porostů. Sucho prospívalo také sílícím populacím hrabošů.
Hysterie, vyvolaná ochránci přírody, rádoby odborníky na agrotechniku, samozvanými populačními biology na hlodavce, a hlavně vrchovatě živená sdělovacími prostředky – s výjimkou zemědělského tisku – dosáhla zákazu zemědělcům účinně omezit téměř plošnou katastrofu. Výsledkem je, že přemnožení hrabošů dosáhlo do letošního podzimu ještě většího rozmachu, než v roce loňském. Práh škodlivosti byl u ozimů v úhrnu překročen více než pětkrát, ve dvou českých krajích dokonce více než 20x a podobná situace se šíří do dalších krajů. I na Moravě mnohde kalamita nabírá na obrátkách.
Schnoucí rostliny
Již během vegetace na jaře i v létě, vzdor na poslední léta nezvykle vysokým srážkám, mnozí pěstitelé pocítili obrovské škody nejen na tržních plodinách, ale také na pícních porostech, a na množitelských porostech trav a jetelů. Vymetaná zrající stébla trav se množitelům doslova ztrácela před očima, povrch půdy pod listy trav byl pokrytý silnou vrstvou „řezanky“ z ukousnutých stébel, jejichž květenství zmizela v žaludcích hrabošů; ti se jen míhali, a prchali před porostem procházejícím zemědělcem.
Projděte si porosty …
Hospodář, který se v posledních letech nevěnoval zlepšování porostů, by si měl porosty projít, zinventarizovat – jak jsme se to učili ve školách, a rozhodnout, ze kterých už kvalitní píce nebude sklízena a podle možností je obnovit, respektive přiset. V úvahu musí vzít mnohá hlediska, aby se vynaložené náklady a vložená práce vrátily ve vysokých výnosech kvalitní píce. Záleží na podmínkách stanoviště – snadná dostupnost pro techniku, půdní podmínky (skeletovitost a hloubka ornice, svažitost a ohrožení erozí), důležité jsou vláhové poměry. Na vysýchavých svazích, orientovaných ke slunci bude jistější provádět obnovy a přísevy v pozdním létě, protože jarní termín je na takových místech velmi rizikový.
… již teď na podzim
Méně úspěšné může být rozhodnutí o obnově ze dne na den na jaře, po zjištění, že porost opravdu už za nic nestojí. Proto apeluji na to, aby si každý hospodář už na podzim porosty prošel, uvědomil si, co z kterého sklidil a ještě před zámrazem udělal opatření, která mu usnadní nebo zkrátí obnovu či přísev v příštím roce. Je již pozdě na řádné vyhnojení porostu, jakož i na vyhubení plevelných druhů na zdegradovaných porostech. Je ale čas na vyvápnění porostu, případnou rozorávku porostů vysílených a nezdegradovaných vytrvalými plevelnými druhy, které se z nějakého důvodu nebudou nebo nemohou vyhnojit statkovými hnojivy. Tedy vyvápnit, rozdiskovat, zhutněný porost případně podrýt, a zaorat. Nezaorávat drn na jednu brázdu, aby byl snadnější výsev na jaře a nevytahovaly se zbytečně nerozdrobené drny.
Podzimní ošetření porostů
Letošní podzim začal ve velké části republiky jako deštivější, než jsme byli za poslední léta zvyklí, opožďuje se sklizeň kukuřice, a první dekáda a počátek druhé dekády října v níž tento příspěvek vzniká se vyznačuje vydatnými srážkami na velkém území východnější části Čech a v podstatě celé Moravy. V tomto období se ošetřovaly travní porosty před zimou, což se nemálo opozdí. Rozhodně by se neměly doporučené zásahy oželet.
Několik poznámek k zásadám nízkého sesekání porostů před zimou. Nízké sesekání neznamená porost vyholit, ale osekat na výšku 7 až 8 cm, aby nedošlo k poškození fertilních odnoží, které budou na jaře metat. Do takového strniště vidí dravci na probíhající hraboše. Zzůstane-li porost neosekán, jsou jejich zrakům ukryti, a v zimě navíc jako pod peřinou. Současně je menší předpoklad rozrytí drnu divokými prasaty, která jejich hnízda vyhledávají.
Vzdušný osekaný travní porost není masivně napadán houbovými chorobami, za vyšší sněhové pokrývky v předjaří světlerůžovou sněžnou plísňovitostí trav (dříve zvanou plísní sněžnou). Zde připomenu, že jestli na místech po závějích, ve stinném závětří stromů apod. přece jen objevení tohoto onemocnění dojde, tak při prvním oschnutí povrchu je nutné vzít lehké, ještě lépe prutové brány, a malým přítlakem povlak plísně rozrušit. Následně se porost rychle vzpamatuje a začne obrůstat zároveň s nenapadeným. V opačném případě se obrůstání o více týdnů zpozdí, nebo může dojít k vyhynutí rostlin. Nezanedbatelný je také fakt, že z plísněmi nenapadeného porostu se do ovzduší neuvolňují jejich alergenní spory.
Na neosekaném porostu na svazích také může docházet k tak zvanému doškovému efektu, kdy při vydatnějších srážkách voda stéká většinou po listech ze svahu, a jen minimum jí zasakuje do půdy.
Velmi důležitý je také dostatek světla, prostoru a vzduchu. Tyto tři podmínky podpoří tvorbu odnoží. To se týká z podzimu fertilních odnoží, kdy platí, že čím více metajicích odnoží, tím vyšší výnos první seče. Uvedené tři parametry ale mají pozitivní vliv i na jaře, kdy se vytvářejí sterilní odnože z listů, zvyšujících navíc i kvalitu sklízené píce. Vytváření fertilních odnoží také podpoří hnojení statkovými hnojivy, popřípadě dusíkaté hnojení.
Vláčení zjara omezí rozšíření mechů a opět podpoří vytváření sterilních odnoží vláčení lučního porostu, odstraní stařinu vzniklou během zimy a porostu se opět dostane světla, prostoru i vzduchu. Poté je třeba přihnojit (močůvkou, kejdou, digestátem nebo minerálním dusíkem).
Na závěr dodávám, že pokud nebude podzimní počasí nakloněno odklizení travní hmoty, která za vlhkého podzimu narostla, rozhodně je třeba to udělat v dalších měsících. Ať už během zimy v období bez sněhu, nebo v předjaří, a z lučních porostů po oschnutí na jaře intenzivně vyvláčet stařinu. V opačném případě porosty nebudou dobře obrůstat, dojde k potlačení nebo vyhynutí hodnotných druhů, a v první seči sklizená píce bude kontaminována rozkládajícími se zbytky rostlin z podzimu. O dobrém výnosu a kvalitě píce si pak můžete jen nechat zdát.
Ing. Ivan Houdek
DLF Seeds s. r. o.
Hladké Životice
Více si můžete přečíst ve Farmáři č. 11/2020.
