Pšenice je se svými cca 800 tisíci hektary osevní plochy v ČR nejpěstovanější komoditou. Zhruba 40 % produkce pšenice je využíváno pro potravinářské účely, dvě procenta v průmyslu a asi osm procent připadá na osiva. To znamená, že padesátiprocentní podíl tvoří pšenice s využitím pro krmné účely. Zatímco k posouzení potravinářské kvality zrna máme již desítky let vytvořen poměrně precizní a spolehlivý systém, který je efektivně propojený s výkupem zrna, predikce krmné kvality zrna u majoritně využívaného množství pšenice tento princip zcela postrádá.
Ve srovnání s kukuřicí, která je v krmných směsích často využívaná, má pšenice sice nižší energetickou hodnotu, ale současně významně vyšší podíl bílkovin. Její potenciálně možné značné zastoupení v krmné dávce (např. u brojlerů i přes 50 %) tak zásadně pokrývá energetické potřeby krmiva a významně se podílí i na krytí bílkovin.
Pro přípravu krmných směsí jsou ovšem, nejen v ČR, vedle pšeničných odrůd kategorie C (nevhodné pro pekařské využití), využívány i odrůdy ze všech ostatních kategorií, které nesplnily výkupní parametry pekařské jakosti. Krmná pšenice tak vykazuje mnohem větší variabilitu kvality zrna ve srovnání s pšenicí pro pekárenské, ale i průmyslové využití. Přitom jen pouhá aplikace zcela základních kritérií nutriční (krmné) kvality pšenice (obsah škrobu, hrubé vlákniny, tvrdost zrna) by mohla tuto výchozí variabilitu významně snížit, zefektivnit přípravu a zvýšit především stabilitu krmných směsí s vysokým podílem pšenice. Tato skutečnost by nás měla zajímat i vzhledem k faktu, že podíl nákladů na krmivo a jeho přípravu se odhaduje i na 75 % z celkových výrobních nákladů chovu. Na druhé straně je také pravdou, že tyto náklady mohou výrazněji fluktuovat s ohledem na regionální politiku a cenovou nestabilitu komodit.
Vzhledem k vysokému odrůdovému zastoupení pšenice již byla provedena řada krmných studií poukazujících na signifikantní odrůdovou diferenci. Převaha těchto studií byla zaměřena na výkrm kuřecích brojlerů, a to z důvodu vysokého zastoupení pšenice v krmné dávce a především vzhledem k nižším nákladům ve srovnání s výkrmem prasat.
Příspěvek vznikl za podpory projektu MZe ČR č. RO0418.
Ing. Václav Dvořáček, Ph.D.
Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně
Více si můžete přečíst ve Farmáři č. 9/2020.
