Vše živé včetně semen podléhá procesu stárnutí. U semen se jedná o sled událostí začínajících biochemickými jevy, poškozením buněčné membrány a narušením biosyntetických reakcí. Snižuje se vitalita osiva, klesá klíčivost a nakonec semena odumírají. V pokusech s ekologickými semeny si nejlépe držela klíčivost i vzcházivost jarní pšenice. U dalších druhů, jako jsou jarní ječmen, oves nebo pšenice dvouzrnka, se proces stárnutí projevoval výrazněji.
V pokusech s ekologickým osivem pěti druhů jarních obilnin se sledovalo, jak klesá rychlost klíčení a klíčivost při skladování. Zároveň se zjišťovala vitalita osiva pomocí testování energie vzcházení a laboratorní vzcházivosti.
Počáteční klíčivost i vitalita osiva byla u všech porovnávaných druhů a odrůd jarních obilnin vysoká. Během skladování rychleji klesala vitalita osiva než klíčivost. Z porovnávaných rostlinných druhů si nejdéle udržovalo vysokou klíčivost i vzcházivost osivo pšenice.
Semena přirozeně stárnou a to jak konvenčně vyráběné osivo, tak rostlinný materiál z produkce ekologického zemědělství. Pozorovatelnými projevy procesu stárnutí v semenech a tkáních jsou:
V neklimatizovaném skladu se uvádí doba zachování klíčivosti u pšenice tři až čtyři roky, u žita jeden až dva roky, u ječmene dva roky a u ovsa dva až tři roky. Při nižší teplotě se klíčivost může uchovat déle.
Ing. Hana Honsová, Ph.D.
Praha
Více si můžete přečíst ve Farmáři č. 4/2020.
