Dlouhodobý stav zemědělské půdy nelze označit za uspokojivý. Současný systém hospodaření zaměřený především na ekonomický přínos každé plodiny v osevním postupu značně redukuje spektrum pěstovaných plodin. Přitom střídání plodin je důležitým intenzifikačním faktorem i z pohledu půdní úrodnosti. Dokonce jej někteří odborníci označují za klíčový. Střídáním plodin se ovšem nemyslí střídání dvou nebo tří druhů, jak je tomu v současné praxi.
Soubor pěstovaných plodin by měl rozhodně obsahovat také jeteloviny. Pravidelné hnojení organickými hnojivy zajišťuje dlouhodobé pozitivní působení na půdní úrodnost. Dlouhodobým problémem je ale rozsah živočišné výroby. Proti tomu stojí v současné době požadavek tak zvaných ekologických aktivistů, kteří označují živočišnou výrobu jako jednoho z hlavních viníků nadprodukce skleníkových plynů. Na to upozorňoval prof. Ing. Zdeněk Žalud, Ph.D., z Mendelovy univerzity v Brně při své přednášce v rámci Ruzyňského dne výživy rostlin a agrotechniky, který se uskutečnil 11. února ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby, v. v. i., v Praze-Ruzyni. Podle něj je udržitelné hospodaření na půdě v našich podmínkách postavené na kombinaci rostlinné a živočišné výroby.
Teplo a sucho nekončí
Prof. Žalud také upozornil na stav půdy v souvislosti se změnou klimatu, která přinesla v posledních letech podprůměrné množství srážek. Krajinu připodobnil k organismu, který se z účinku stresu vzpamatovává delší čas. Nelze proto očekávat, že po několika měsících, kdy budou srážky odpovídat dlouhodobému průměru, se ekosystém vrátí k normálu. Navíc dlouhodobé předpovědi očekávají, že nadprůměrné teploty musí zemědělci očekávat i v dalších měsících. Stejné modely očekávají spíše nižší úhrny srážek.
Příkladem změny klimatu je i průběh uplynulé zimy, kdy vegetace ozimů nebyla téměř přerušena. Rostliny ozimých obilnin i ozimé řepky měly příležitost růst po celou dobu. Z pohledu zemědělců to je pozitivní. Nevýhodou je množství a také forma srážek. Jak uvedl prof. Žalud, vegetace trpěla většinu zimy spíše nedostatkem vody a výraznější dešťové srážky, které přišly na začátku února možná zachránily sklizeň v roce 2020.
Sníh chybí
Dalším problémem je podle zástupce Mendelovy univerzity minimum dnů se sněhovou pokrývkou. Právě sníh je podle něj ideálním způsobem, jak se doplnit vodu do půdního profilu nebo do spodních vrstev. Sníh má hned několik pozitiv. Krajina pod sněhem odráží velké množství světla a to se nepřeměňuje na teplo. Nedochází tak k nechtěnému ohřevu půdního profilu během zimních měsíců. Sníh také funguje jako ideální izolační vrstva. Prof. Žalud připomněl, že dostatečná vrstva sněhu chrání ozimy před výrazným mrazem. Další předností je, že sníh doplňuje voudou půdní profil postupně, a to i na svazích, kde jinak dešťové srážky odtékají.
Brzké regenerační hnojení
V Ruzyni zazněly i rady týkající se aktuálního stavu ozimů a regeneračního hnojení. Ing. Pavel Růžek, CSc., z VÚRV v Praze-Ruzyni Připomněl, že ozimá pšenice vegetovala celou zimu, a to jej jeden z důvodů proč v půdě není příliš mnoho dusíku. Porosty proto budou brzy potřebovat dodat dusík nejlépe ve formě amonné. To potvrdil v první polovině února i Ing. David Bečka, Ph.D., z České zemědělské univerzity v Praze v případě ozimé řepky. „O termínu prvního jarního přihnojení rozhodne počasí. Neočekávám, že by ještě v letošní zimě výrazněji sněžilo, a tak záleží na vláhových podmínkách, kdy bude možné vyjet na pole. Pro brzkou aplikaci nedoporučujeme nitrátový dusík, protože po něm jsou pletiva rostlin náchylnější k případným mrazům,“ doplnil Ing. Bečka.
Více si můžete přečíst v časopisu Farmář č. 3/2020
