Řekne-li se blýskáček, každý zemědělec si hned představí asi 1,5-2 mm velkého, černého, kovově lesklého brouka živícího se na poupatech a květech řepky. Je to (jen) blýskáček řepkový (Brassicogethes aeneus)? Ne! Blýskáček řepkový je v Evropě považován za druh škodící na řepce. Na ní se ovšem vyskytují i další druhy blýskáčků, které mohou škodit, jen to není v praxi příliš známé. Je tedy důležité znát jednotlivé druhy?
Důvodem zúženého pohledu je malá pozornost, která je druhovému složení blýskáčků věnována. Spíš okrajově se jím zabývali v Maďarsku, Chorvatsku, Spojeném království, ve Švédsku či Estonsku. Ve všech těchto zemích se vyskytují v porostech i další druhy blýskáčků. Za nejvýznamnějšího z nich je považován Brassicogethes viridescens, druh velmi podobný blýskáčkovi řepkovému. Ani v České republice není druhovému složení blýskáčků v porostech řepky věnována příliš velká pozornost. Stejně jako v ostatních evropských zemích se i u nás v řepkových porostech běžně vyskytuje několik druhů blýskáčků.
Je tu však minimálně jeden praktický důvod, který souvisí s ochranou porostů proti blýskáčkům, proč se o jejich druhové zastoupení v porostech řepky zajímat a znát ho. Tento důvod souvisí s rezistencí. Vyšší podíl druhů, které se nevyvíjejí na řepce ve sběrech brouků určených pro testování citlivosti k insekticidům může výrazně ovlivnit výsledky těchto testů, a tím i praktické kroky vedoucí k jejich kontrole v porostech, neboť může dojít k podhodnocení úrovní rezistence.
Sledování druhového spektra blýskáčků na řepce, ale i hořčici či máku může být důležité i z hlediska včasného záchytu takových druhů, jako je Aethina tumida, škodící ve včelích úlech.
Tento příspěvek vznikl za podpory projektů MZe NAZV QH81218 – Ověření nových přístupů k ochraně řepky ozimé proti stonkovým krytonoscům založených na přesnějším monitoringu jejich výskytu a chování v porostu a testování (sub)populací blýskáčka řepkového na rezistenci proti pyrethroidům a NAZV QJ1230077 Testování citlivosti vybraných hmyzích škůdců brukvovitých plodin k insekticidům.
Mgr. Ing. Eva Hrudová, Ph.D.1
Ing. Marek Seidenglanz2
Ing. Pavel Kolařík3
Ing. Jiří Havel, CSc.4
1Mendelova univerzita v Brně; 2Agritec Plant Research, 3Zemědělský výzkum spol. s r.o., 4OSEVA vývoj a výzkum
Více si můžete přečíst ve Farmáři č. 3/2019.
