V současné době se zvyšuje poptávka po starých nebo dříve vyšlechtěných odrůdách plodin, které byly v naší zemi vyšlechtěné. To je dáno hlavně zvyšujícím se zájmem o ekologické zemědělství i o hospodaření s nižšími vstupy. Historicky se v českých zemích začaly šlechtit pšenice a jarní ječmen již koncem 19. století. Šlechtění ječmene ozimého, žita a ovsa spadá do počátku 20. století.*
Zpočátku šlechtění spočívalo ve výběru a teprve od začátku 20. století se se znovuobjevením Mendelových zákonů začalo používat i křížení. Následně se šlechtěním zemědělských plodin začala zabývat celá řada šlechtitelských stanic a výzkumných institucí. V průběhu 20. století bylo vyšlechtěno mnoho klíčových odrůd, které přinesly našim předkům i nám vyšší výnosy, vyšší odolnost k chorobám a škůdcům a v neposlední řadě i lepší kvalitu. V současnosti jsou tyto odrůdy shromažďovány a uchovávány v Genové bance v Praze.
Obecně užívaná definice charakterizuje genetický zdroj (GZ) jako genetický materiál, který má aktuální nebo potenciální hodnotu a který obsahuje funkční jednotky dědičnosti. Genetické zdroje rostlin jsou nejčastěji rozdělovány podle stupně prošlechtění a praktické využitelnosti do čtyř kategorií: šlechtěné odrůdy, genetické linie, plané druhy a krajové odrůdy.*
Autoři článku čerpali z literárních zdrojů svých předchůdců (Ivo Bareš, Ladislav Dotlačil, Iva Faberová, Zdeněk Stehno, Miloslav Vlasák), kteří se zasloužili o vybudování a kvalitní fungování Genové banky v Praze-Ruzyni.
Článek byl zpracován s podporou Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin, zvířat a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství Č.j. 206553/2011-MZE-17253 Podprogram 1: Národní program konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin a agro-biodiversity.
Ing. Jiří Hermuth
Ing. Zdeněk Nesvadba, Ph.D.
Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně
Více si můžete přečíst ve Farmáři č. 9/2016.
