Společnost Medipo Agras H. B., spol. s r. o., uspořádala na konci července akci s názvem Polní den o bramborách. Vedle přednášek zaměřených na aktuální situaci na polích s porosty bramboru zaznělo hodnocení podmínek na trhu s touto komoditou, kterou v době konání akce ovlivňovala sklizeň raných brambor. Účastníci polního dne se mohli seznámit s širokou nabídkou odrůd pořádající společnosti.
Dobré zprávy ze začátku sklizně bohužel nemají vliv na celkový vývoj, který zaznamenáváme v posledních letech u pěstování brambor v ČR. Je pravda, že kvůli suchu a následné nízké sklizni konzumních brambor nejen u nás, ale i v celé Evropě v roce 2005 došlo k navýšení ceny. Vývoj na polích v roce 2016 způsobil, že na trhu není nadbytek, a tak nevzniká tlak na pokles cen. Mírné navýšení pěstební plochy ale zřejmě není obratem v dlouhotrvajícím útlumu českého bramborářství. I takové zprávy zazněly na Polním dnu o bramborách, který uspořádala společnost Medipo Agras H. B., spol. s r. o., v Olešné, okres Havlíčkův Brod.
Tuzemští pěstitelé založili porosty konzumních brambor relativně včas. „Následovalo ale velmi studené jaro, a to mělo pravděpodobně vliv na nižší nasazení hlíz pod trsem. Také se ještě uvidí, jaký to bude mít dopad na fyziologickou zralost sadbových hlíz,“ upozorňoval Ing. Vlastimil Rasocha, ředitel firmy Medipo Agras H. B., spol. s r. o. Další průběh vegetace, tedy květen a červen, byly pro růst brambor velmi příznivé. Zpoždění vegetace a velká poptávka po raných bramborách vedla k podtrhávání porostů. Sklizeň tak začala již v první polovině června. I následné povětrnostní podmínky na přelomu července a srpna jsou příznivé pro růst brambor na vysočině a v dalších pěstitelských oblastech České republiky.
Výskyt škodlivých organismů je úzce vázán na povětrnostní podmínky. Tomu odpovídá i obtížnost předpovědi výskytu jednotlivých druhů, srovnával Ing. Ervín Hausvater z Výzkumného ústavu bramborářského Havlíčkův Brod, s. r. o. (VÚB) „Pro letošní rok je typická značná rozdílnost povětrnostních podmínek. Počasí se mění nejen v rámci jednotlivých krajů, ale i jednotlivých pozemků. Podle toho vypadají porosty,“ dodal.
Více si můžete přečíst v některém z příštích čísel týdeníku Zemědělec.
