Od 1. 12. 2013 se usnesla Evropská komise (EK) na omezení použití neonikotinoidních mořidel s účinnou látkou klothianidin, imidakloprid a thiamethoxam u některých plodin v následujících dvou letech, protože je považuje za nebezpečné pro včely. Nutno podotknout, že zástupci ČR byli po celou dobu jednání proti tomuto zákazu.
Je pravda, že uvedené látky jsou pro včely asi 3000x toxičtější než foliární aplikace neonikotinoidů (NE) thiakloprid a acetamiprid. Proto nebyly tyto látky nikdy povoleny k postřikům, ale byl využit jejich systémový účinek k moření osiva a ochraně vzcházejících rostlin proti živočišným škůdcům. Moření osiva je považováno za ekologicky bezpečné a v rámci systému integrované ochrany rostlin (IOR) je preferovaným způsobem ochrany.
V ČR tento zákaz nejvíce ovlivnil vzcházení ozimé řepky letos zhruba na 350 000 ha. Po mírné zimě však výsevy řepky ohrožovali ve zcela mimořádném množství žírem dospělci dřepčíka olejkového, ale i dřepčíků rodu Phyllotreta. Na kořenech se objevily hálky larev krytonosce zelného, listy byly požrány housenkami osenic a dalších můr nebo housenicemi pilatek. Paradoxně v prvém roce, kdy vzhledem k platnosti IOR se očekávalo snížení spotřeby insekticidů, byla jejich spotřeba vyšší.
Pěstitelé si totiž včas uvědomili riziko a opakovaně ošetřovali zdecimované porosty vzcházející řepky povolenými organofosfáty a pyretroidy. Preventivně se ošetřovaly i výdroly řepek, aby škůdci nemigrovali na vzcházející porosty.
Při moření osiva řepky v loňském roce bylo na výsev jednoho hektaru (4 kg osiva) použito 80 ml přípravku Chinook 200 FS, které obsahovalo 8 ml nyní zakázaného NE imidaklopridu. Při foliární aplikaci proti škůdcům bylo na hektar letos aplikováno až 300 ml organofosfátu a 50 ml pyretroidů ve třech opakovaných aplikacích. Účinek mořidla na škůdce byl přitom výrazně lepší.
Řepka je jedinou ozimou plodinou, kde je zákaz těchto mořidel uplatňován. Ze zkušeností víme, že moření působilo maximálně pět až šest týdnů po zasetí na rostliny, které měly maximálně dva až tři páry pravých listů. Mezi setím a květem ozimé řepky uběhne 240–280 dní a rozvětvené rostliny dosáhnou výšky 160–210 cm. Představa, že by NE mohly po tak dlouhé době a po tak velkém zředění v rostoucích rostlinách ohrozit včely, je poněkud odvážná. Pro zákaz neonikotinoidních mořidel by měly být k dispozici vědecky podložené argumenty – obsah těchto látek v pylu a nektaru v květech řepky. U všech pozitivních vzorků květů bylo dodatečně zjištěno, že dnes zakázaná mořidla se dostala do květů řepky úletem prachu z namořeného osiva kukuřice při setí na okolních polích. Tuto skutečnost však patrně EK vůbec nevzala v úvahu.
Argumenty nepodložený zákaz moření osiva ozimé řepky způsobil patrně velké škody na biodiverzitě, z kterých se bude naše zemědělská krajina vzpamatovávat dlouhou dobu. Jediným štěstím je, že včely vzcházející řepku v podzimním období nenavštěvují, protože při způsobu ochrany proti živočišným škůdcům vzcházející řepky v letošním roce by byly skutečně vážně ohroženy.*
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Jsem pro ÚPLNÝ ZÁKAZ řepky v oblasti měst a vesnic!!! Totálně zanesení vozidel a obydlí tímto žlutým pylem. Možná, že by mohli "JZD" taky kompenzovat škody, které tím napachaji ostatním. To by se ihned změnila produkce na obilí, které je nyní nedostatek. Ale to by nemohli dostávat takové kompenzace od státu. Škoda i té půdy, která se tou repkou zničí...