Letošní suché jarní počasí snad nejvíce ublížilo porostům máku. „Zaseto bylo asi 40 000 ha máku, pravděpodobně se však zaorá víc než 20 000 hektarů, možná až 25 000. Je tedy možné, že se mák bude sklízet z ještě menší výměry, než je polovina pro letošek zamýšlených a původně zasetých ploch.“ Tak odhadl současnou situaci u máku pro náš týdeník Ing. Zdeněk Kosek, CSc., ředitel akciové společnosti S-Comm.
Tato společnost, která především vykupuje makovinu pro farmaceutické zpracování ve Slovakofarmě, je společně s Českou zemědělskou univerzitou a dalšími subjekty jedním ze zakládajících členů Sdružení Český mák. Cílem sdružení je napomoci pěstitelům máku s odbytem makoviny a makového semene, také jim však poskytovat odborné informace především o technologii pěstování máku.
Očekávaná nižší úroda máku se týká jak oblastí Čech, tak Moravy, a měla by podle Zdeňka Kosky zvýšit cenu makového semene. A protože naše republika patří k nejvýznamnějším producentům této komodity i ve světovém měřítku, ovlivní nynější situace ceny máku i na světovém trhu. Hovořit o jejich konkrétní výši je možná předčasné, avšak Kosek již nyní odhaduje asi padesátiprocentní zvýšení ceny máku oproti loňsku.
Případné ztráty zapříčiněné nepříznivým počasím by kromě vyšších cen makového semene mohly kompenzovat také tržby z prodeje makoviny, jejíž cenu již dnes Slovakofarma garantuje podle kvality od 14 do 7 Kč/kg. Z jednoho hektaru je možné vyprodukovat asi 4-5 metrických centů makoviny, zatím ale tento vedlejší produkt prodávala asi jen čtvrtina všech pěstitelů. Přitom jde o surovinu, kterou je Slovakofarma schopna vykoupit ve veškerém vyprodukovaném množství za předem pevně stanované ceny. Dokonce zdarma dodá osivo odrůd poskytujících nejkvalitnější makovinu. Praktické návody, jak sklidit makovinu v požadované kvalitě, tzn. s vysokým obsahem makovic a jejich zlomků, by zemědělci měli získat také na akcích pořádaných vzniklým Sdružením Český mák.
Pravdou však je, že se v letošním roce podaří jen některým z pěstitelů máku dosáhnout alespoň průměrného výnosu. Velké procento ploch bude zaoráno a řada ploch je ve velmi špatném stavu. K herbicidům velmi citlivý mák je na řadě lokalit významně poškozený i postřiky. Proto je třeba se v budoucnu důkladně věnovat zkoušení používaných přípravků, což je další z úkolů vznikajícího sdružení. Jak ing. Kosek dále uvedl, i proti nepřízni počasí je možné bojovat správnou agrotechnikou. Zkušení pěstitelé máku, mezi které řadí např. pěstitele ze společnosti ROLS Lešany, zaseli mák v optimálním termínu a mají jen minimální procento zaorávek. Ze 600 ha budou nuceni zaorat jen asi 20 ha.
Z letošních zkušeností se však mohou pěstitelé poučit až pro roky příští. Dnes vyvstává otázka, co s pozemky, na nichž bylo nutné mák zaorat. Vzhledem k tomu, že je velmi pozdě na setí většiny plodin, nabízí se jen málo řešení. Reálné by ještě bylo zasít například pohanku, proso či čirok, jak doporučil na náš dotaz Prof. Ing. Jiří Petr, DrSc., z Agronomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze. Tyto plodiny by za zajímavých cen mohly najít svá odbytiště a přitom jejich pěstování nemá zvláštní technologické nároky.
