Padlí chmelové je houbovou chorobou, která je jako škodlivý organismus známa již dlouhou dobu. Nicméně, v České republice pěstovaný žatecký poloraný červeňák nebyl k této mykóze citlivý a tudíž za posledních třicet let prakticky nedošlo k poškození českého chmele. Od roku 1997 se však situace změnila
Globální změna klimatu Země a měnící se odrůdová skladba jsou pravděpodobně hlavní příčinou ekonomicky významného rozšíření této choroby na chmelu nejen v ČR, ale i v dalších chmelařsky vyspělých zemích (USA, Německo), kde napadá především vysokoobsažné odrůdy, které všeobecně vykazují vyšší stupeň citlivosti než odrůdy tradiční. Poprvé byl chmel významně poškozen touto chorobou v roce 1997, kdy byly v ČR napadeny především porosty založené z ozdraveného chmele a vysokoobsažné odrůdy. Poškození se projevovalo od konce měsíce července formou charakteristického bílého povlaku patogena na chmelových hlávkách. Následující rok však již přinesl slabší výskyt a tudíž se zdálo, že choroba je pouze gradačního charakteru. V loňském roce však bylo zaznamenáno ještě vyšší napadení než v roce 1997, čímž se tudíž potvrdilo, že s tímto škodlivým organismem musíme nutně počítat i do budoucna.
Již v roce 1998 byly proto založeny registrační pokusy s fungicidy Saprol New a Bayfidan 250 EC, které jsou v současné době již zaregistrovány a jsou tudíž k dispozici chmelařům v ochraně chmele proti padlí pro letošní rok. Z hlediska strategie ochrany chmele proti tomuto patogenu se doporučuje provést preventivní opakovaný postřik v době před počátkem tvorby fruktifikačních orgánů. Jelikož extrémní vývoj počasí významně ovlivnil vývoj celé vegetace, a tudíž i chmele, bude tento zásah přicházet pravděpodobně v úvahu již od počátku třetí červnové dekády. V současné době jsou v pravidelných intervalech odebírány na vytypovaných lokalitách listy a v laboratoři je sledován výskyt sporangií. První byla zjištěna minulý týden, ale jelikož se jedná pouze o výskyt sporadický, nejsou příznaky poškození patrné pouhým okem. Nicméně, v případě zvýšeného výskytu sporangií bude chmelařská veřejnost včas informována o případné nutnosti časnějšího ošetření než je výše uvedený předpokládaný termín.
Jelikož jde prakticky o nový fenomén, je třeba mu do budoucna věnovat zvýšenou pozornost spočívající nejen v ověřování biologické účinnost nových perspektivních fungicidů, nýbrž v komplexním řešení celé této velmi významné problematiky, která jednoznačně patří mezi priority v rámci českého rostlinolékařského výzkumu.
