Výnosy travních semen jsou v České republice v průměru nižší než v zemích Evropské unie. Důvodem však není pouze nízká úroveň vstupů při jejich pěstování, která je často zmiňována u běžných polních plodin. Důvodem nižších výnosů je především to, že v zemích EU, např. v Německu, Belgii či Dánsku, se trávy pěstují v těch nejúrodnějších oblastech. V České republice jsou travní semena tradičním produktem podhorských oblastí.
Technologie pěstování trav na semeno je jednou z mnoha činností, jimiž se zabývá Výzkumná stanice travinářská v Rožnově pod Radhoštěm-Zubří, která je součástí společnosti Oseva Pro s.r.o. Rožnovská stanice nedávno oslavila 80. výročí svého založení a k tomuto výročí uspořádala 30. května vzpomínkový seminář, jehož odpolední součástí byla také prohlídka pokusných parcel. Při jejich prohlídce jsme o aktuální situaci v pěstování trav na semeno hovořili s ing. Janem Macháčem, předním odborníkem zabývajícím se právě tímto oborem.
Ing. Macháč, který pro týdeník Zemědělec poskytl informace týkající se výnosů trav, však dodal, že i v České republice se již zemědělci snaží pěstovat trávy na semeno také v úrodnějších oblastech.
Zde však není tradice jejich pěstování a zemědělcům chybí zkušenost. Především však zde chybí posklizňové technologie pro zpracování semen trav. Ta se obvykle sklízejí při 30 až 40% vlhkosti a musí se dosoušet na 15% vlhkost. Při nedodržení tohoto parametru se může celá úroda znehodnotit.
I přes naznačený trend se v letošním roce výměra trav na semeno snížila. Ty se v předchozích letech pěstovaly na výměře asi 16 až 17 000 ha. Důvodem letošního snížení ploch je především nižší zájem zahraničních odběratelů, přičemž právě množení pro zahraniční firmy tvořilo asi 70 % veškerých ploch trav na semeno. Množení pro české firmy je stabilizováno a nedochází k významným meziročním výkyvům v jejich výměrách.
Jak nám dále ing. Macháč řekl, mají čeští i zahraniční pěstitelé travních semen řadu problémů společných. S nedostatkem chemických přípravků se potýkají pěstitelé i v zemích EU. Ve většině zemí se dodavatelům pesticidů nevyplácí registrovat přípravky do okrajových plodin, jakými jsou i trávy. Proto ing. Macháč navrhuje, aby země EU a přidružené země postupovaly v této oblasti společně a registrace z jedné země měla platnost i pro země ostatní. Pak by možná bylo i pro chemické firmy ekonomicky zajímavé věnovat se těmto minoritním plodinám.
