Ještě před patnácti lety byla u nás slunečnice velmi okrajovou plodinou, se kterou jsme se na polích setkávali jen výjimečně. Dnes již mají propagátoři pěstování slunečnice a její pěstitelé kus práce za sebou a slunečnice se v řadě podnicích v teplejších částech naší republiky stala samozřejmou součástí osevního postupu. Užitečné informace týkající se pěstování této plodiny poskytuje zemědělcům mimo jiné Sdružení pěstitelů slunečnice při Výzkumném ústavu rostlinné výroby, s jehož předsedou, Prof. Ing. Antoninem Kováčikem, DrSc., jsme hovořili o tom, jaký byl pro slunečnici a její pěstitele letošní rok.
Na jakých plochách se v letos slunečnice pěstovala?
Pěstování slunečnice má neustále vzestupný trend. Oproti loňskému roku se výměra zvedla o více než 2 000 ha a dostala se tak na rekordních 30 757 ha. Nejvíce se slunečnice pěstuje samozřejmě na jižní Moravě, kde ji letos pěstitelé zaseli na 15 217 ha. Největší výměry slunečnice v této oblasti jsou tradičně v okresech Břeclav, Znojmo a Hodonín. Přibývá však také pěstitelů slunečnice ve středních Čechách, kde bylo zaseto přes 8 000 ha. Zde v pěstování slunečnice vedou okresy Kolín a Nymburk.
Sezóna slunečnice se blíží k závěru, lze již proto hodnotit, jaká byla. Jak se jeví letošní výnosy?
Dále se říci, že rok 2000 byl pro slunečnici příznivý, avšak ne ve všech oblastech. Na některých místech republiky přišly těsně před sklizní bouřky, které slunečnici poškodily. Obecně však lze předpokládat dobré výnosy. Pokud se slunečnice sela včas a na vhodné pozemky, nedotkla se jí ani letošní jarní sucha. Od pěstitelů již získáváme informace o výnosu. Ten se někde blíží až 4 t z hektaru, což je špičkový výsledek. Také kvalita produkce se jeví jako velmi dobrá.
Jak jste uvedl, slunečnice se letos pěstuje na rekordní výměře. Bude pro veškerou produkci odbyt a je ještě prostor pro další nárůst ploch?
Pokud bychom uvažovali výnos 2,5 t/ha a osetou výměru 30 000 ha, dostaneme se k celkové produkci 75 000 tun. Domácí zpracovatelský průmysl je schopen zpracovat 80 000 až 100 000 tun merkantilu. To znamená, že s odbytem by neměl být problém. V této souvislosti bych rád uvedl, že spolupráce s domácími zpracovateli je velmi dobrá a i díky nim došlo k rozvoji pěstování slunečnice u nás. Myslím, že je tu stále prostor i pro další nárůst ploch, protože část produkce by bylo možné také vyvézt do zahraničí. Dnes vidíme, že náš původní odhad rozšíření slunečnice na 35 000 ha byl reálný.
Prostor pro nárůst ploch slunečnice je u nás i po agrotechnické stránce. Slunečnice by totiž neměla překročit 12% zastoupení na orné půdě podniku, což se zatím neděje ani u těch největších pěstitelů, kde je její zastoupení maximálně 4 %. A i vyšší zastoupení slunečnice lze zvládnout důslednější ochranou rostlin.
Pěstitele také zajímá, za kolik produkci prodají a zda jim cena zaručí rentabilitu.
Cena slunečnice významně kolísá během roku. Nejnižší je samozřejmě ihned po sklizni, v prosinci až únoru cena vzroste. Proto je pro pěstitele, kteří mají možnost skladovat svoji produkci, výhodné s prodejem počkat až na toto období. Zatím není cena nijak extrémní a pohybuje se okolo 7300 Kč/t. Cena tzv. od kombajnu je samozřejmě nižší.
Při těchto cenách zaručuje rentabilitu pěstování výnos slunečnice 2,5 t z hektaru. Je tedy jasné, že pokud pěstitele dosahují výnos nad 3 t z hektaru, je pro ně pěstování slunečnice ekonomicky zajímavé.
Zmínil jste, že řada pěstitelů dosahuje výnos, který se blíží 4 t. To se jistě netýká všech a řada pěstitelů se stále dopouští chyb. S jakými chybami se setkáváte nejčastěji?
Důležité je slunečnici pěstovat tzv. již od podzimu. Tzn. již na podzim by měl být pro slunečnici vybrán ten nejvhodnější pozemek, což se u všech pěstitelů neděje. Slunečnice není plodinou, o jejímž zasetí lze rozhodovat až na jaře. Už proto, že hnojit pod slunečnici je nutné již na podzim. Díky svému hlubokému kořenovému systému přijímá slunečnice živiny z nižších vrstev půdy a pokud bychom hnojili přímo ke slunečnici, živiny by získala až její následná plodina.
Někteří pěstitelé stále nesejí slunečnici na vhodné pozemky, ale např. na nevhodné písčité půdy. Velmi častou chybou pěstitelů, která však již je na ústupu, je příliš pozdní setí slunečnice. Do konce dubna by měla být slunečnice zasetá. Časné setí se osvědčilo i letos, protože kdo sel do 15.dubna, stihl ještě vláhu, které se později nedostávalo. Dnes již víme, že vláha je pro slunečnici na jaře důležitější než teplo.
Pěstitelé rovněž v mnoha případech sejí jediný hybrid a ne vždy volí hybrid právě nejvhodnější do jejich podmínek. I při menší výměře slunečnice by měli pěstitelé zvolit alespoň dva hybridy, aby tak eliminovali případná rizika způsobená tím, že každý hybrid reaguje na podmínky konkrétního roku jinak. Také správný výsevek, v závislosti na hybridu, který zajistí asi 65 000 rostlin na hektar, předurčuje konečný výsledek.
Důležité je samozřejmě provádět ochranu rostlin. Bez dvou fungicidních ošetření těžko dosáhneme špičkových výnosů. Doporučení pro ochranu rostlin však není možné zobecňovat a je vždy potřeba vycházet z konkrétních podmínek. Ani situaci v letošním roce nelze zobecnit, byla rozdílná v různých lokalitách. Tlak chorob a škůdců však nebyl nijak extrémně velký. Správně prováděná desikace má na konečném výsledku také svůj vliv. Např. ve studených a vlhkých oblastech by se měl používat rychle působící desikant, v teplejších oblastech je možné volit i pomale působící desikanty. Pěstitelé by si měli také uvědomit, že příliš brzy provedená desikace, která předčasně ukončí vegetaci, může ovlivnit kvalitu produkce.
Na některých pozemcích bylo vidět velmi nevyrovnané porosty. Část rostlin byla téměř zralých, část rostlin teprve kvetla. Je toto také způsobené chybami pěstitelů?
Důvodů k tomu mohlo být několik. Jednou z možností je např. nekvalitní setí do různých hloubek, které způsobí nevyrovnané vzcházení. Další příčinou může být např. přesévání osiva. Někteří pěstitelé si možná neuvědomují, že přesévání hybridního osiva, které se skládá z mateřské a otcovské linie, způsobí nevyrovnanost porostu a samozřejmě i snížení výnosu. Dalším důvodem k uvedenému stavu může být dosévání špatně vzešlého porostu. Porosty by bylo nutné vidět, aby bylo možné situaci reálně zhodnotit.
Chtěl bych však říci, že se již velká část pěstitelů poučila, také díky mnoha pořádaným akcím, publikovaným článkům atd. a agrotechniku pěstování slunečnice již dobře zvládá a dosahuje pěkných výsledků.
