O nově povolené odrůdě brambor Katka vyšlechtěné odborníky ze Sativy Keřkov, a.s., jsme již informovali v týdeníku Zemědělec. Tato odrůda však není jediným výsledkem práce keřkovských šlechtitelů. Za 75leté existence stanice v Keřkově zde vyšlechtili 50 odrůd a chystají se uvést na trh další nové materiály.
Z padesátky keřkovských odrůd se jich dnes v České republice pěstuje asi patnáct a zaujímají necelých 14 % z veškerých množitelských ploch brambor. Odrůdy vyšlechtěné ve 30.letech již dávno překonaly nové materiály. I za velmi známé a úspěšné Keřkovské rohlíčky se hledá opět o něco lepší, tzn. výkonnější a kvalitnější, náhrada. V sortimentu odrůd brambor je obrovská konkurence, ve které to domácí šlechtitelé nemají lehké.
Trumfy v rukou
domácích šlechtitelů
vyšlechtění nové odrůdy je finančně náročné. Jak nám řekl vedoucí šlechtitel Sativy Keřkov, a.s., Ing. Vratislav Voral, CSc., čeští šlechtitelé navíc vstupují na trh tzv. s prázdnými kapsami. Na rozdíl od svých zahraničních kolegů, kteří v ĆR zkouší většinou již povolené odrůdy, mají čeští šlechtitelé jen minimální výsledky dlouhodobých pokusů či dokonce zkušeností z praxe, které jsou při uplatňování odrůdy na trhu tak cenné. Přesto mají několik trumfů. Jejich odrůdy mnohem lépe „pasují“ do českých podmínek, protože v nich byly vyšlechtěny a selektovány. Nezanedbatelným argumentem ve prospěch našich odrůd je rovněž jejich obvykle vyšší kvalita konzumních vlastností. „Sadba brambor vysokých stupňů množení je v u našich odrůd levnější a vícenásobným přemnožením se zlevňuje oproti ceně zahraničních odrůd,“ řekl nám ing. Miroslav Linhart, další odborník keřkovského týmu.
Prosadit se s českými odrůdami v zahraničí také není snadné. Zatím se to keřkovským odrůdám daří především v zemích od nás směrem na východ. Např. na Slovensku se pěstují na podstatné části ploch. Oblibě se zde těší vedle Karin především odrůda Koruna a Korela a bude se rozšiřovat i nově povolená Korneta. Ve výhledu je i povolení Karmely. V současné době firma usiluje ve spolupráci s firmou Europlant také o vstup na polský trh a jak nám ing. Linhart prozradil, zatím se vše jeví velmi slibně.
Není ani tak obtížné, podle šlechtitelů, docílit registrace odrůdy v zahraničí, jako ji tam prosadit na trhu. To vyžaduje silné obchodní zastoupení v dané zemi, zázemí firmy atd. Proto je v tomto směru velmi užitečná spolupráce firem. Šlechtitelé doufají, že by v této věci mohla pomoci také spolupráce Sativy Keřkov, a.s., s Vesou Velhartice. Tyto firmy společně založili Českomoravskou bramborářskou, a.s., která v obchodních záležitostech, zatím pouze v České republice a na Slovensku, zatupuje obě zmíněné firmy.
Jak se rodí odrůda
Při práci na nových odrůdách je velmi důležité umět předpovědět, jaké budou požadavky trhu za několik let, informoval nás ing. Voral. Vždyť práce na odrůdě trvá minimálně dvanáct let. Prvním rokem šlechtitelé pohlavně kříží vybrané rodičovské páry a z tohoto křížení získávají hybridní semena. Druhým rokem pěstují semenáčky ve sklenících s cílem získat první hlízy kříženců. Třetím rokem vzniká tzv. ramšová generace. Na pole jsou vysázeny hlízy vypěstované ze semen. Již v tomto roce probíhá první šlechtitelská selekce na požadované vlastnosti. Od čtvrtého roku šlechtění hovoříme o tzv. klonových generacích. Čtvrtým až šestým rokem probíhá vegetativní množení jednotlivých kříženců včetně selekce na sledované vlastnosti s použitím polních a laboratorních testovacích metod. Sedmým až devátým rokem přicházejí na řadu srovnávací pokusy se standardními a špičkovými odrůdami a další rozmnožování perspektivních kříženců. Tudíž až desátým rokem mohou být materiály přihlášeny do registračního řízení a je zahájeno udržovací šlechtění jako základ pro výrobu kvalitní sadby. Pokud je odrůda ve zkouškách úspěšná, je ve třináctém roce povolena a může být nabídnuta pěstitelům do dalšího množení a posléze zemědělské praxi.
Módní trendy
v poptávce
Leckoho možná překvapí, že i poptávka po odrůdách podléhá módním trendům. Například dlouhá léta se konzumenti domnívali, že červená barva slupky je známkou toho, že brambor je určen pro výrobu škrobu. Tato teorie padla zhruba před deseti lety, poté co se zahraničním firmám podařilo na českém trhu prosadit několik červených odrůd s dobrou konzumní kvalitou. V té době keřkovští šlechtitelé zareagovali pružně. Avšak až po deseti letech mohli zařadit do státních zkoušek novou červenoslupkou odrůdu. Její registraci můžeme očekávat zanedlouho.
Šlechtění za účelem dosažení vysokého výnosu, dobré kvality, tvaru hlíz podle potřeb zpracování, odolnosti proti chorobám atd. je samozřejmé. Sleduje se však také mnoho dalších parametrů. Šlechtitele z Keřkova např. těší fakt, že nová červená odrůda má z celého sortimentu nejnižší obsah dusičnanů v hlízách. Proto by mohla najít uplatnění rovněž při ekologickém pěstování.
