O pěstování rychlerostoucích dřevin, stejně jako o mnohé jiné alternativy tradiční zemědělské výroby, stále stoupá zájem. O řadě alternativ se již přestalo pouze hovořit a slova nahradily konkrétní činy. Důkazem toho je například před pěti lety vysázená jedenáctihektarová plantáž topolu černého v Zemědělském obchodním družstvu Olešník v okrese České Budějovice, která se stala cílem naší listopadové reportáže.
Zemědělské obchodní družstvo Olešník je tradičním zemědělským podnikem, který obhospodařuje 1500 ha orné půdy. Největší část výměry je určena produkci obilnin, řepky a krmných plodin. Poměrně rozsáhlá živočišná výroba se specializuje na chov skotu, jak pro výrobu mléka tak pro výrobu masa, chov prasat i drůbeže. Ač lze ZOD Olešník řadit mezi úspěšné podniky, potýkají se i zdejší hospodáři s problémy jako většina jejich kolegů. Jak nám řekl předseda družstva Ing. Jana Drda, také tento podnik letos krutě poznamenala sucha. Namísto obvyklých 5 tun ječmene letos sklízeli necelé 3 tuny z hektaru. Také pšenice dala podprůměrný výnos. Za výnos řepky 3,8 tuny z hektaru se však stydět nemusejí.
Problém nedostatku vláhy se však neřeší každý rok. Na některých pozemcích je naopak problémem jejich zamokření a právě pro tyto pozemky se těžko hledá vhodná plodina.
V ZOD však našli řešení. Na problematický pozemek, který je navíc velmi vzdálen od centra podniku, vysázeli topoly.
Protože se ZOD Olešník nachází nedaleko Jaderné elektrárny Temelín, byli zdejší pěstitelé kontaktováni mnoha propagátory využívání alternativních zdrojů energie. I díky nim získali potřebné informace a dokonce za velmi výhodných podmínek topolovou sadbu pocházející z Rakouska. Obvykle se topoly stejně jako jiné dřeviny sázejí v době před počátkem vegetace, v Olešníku však trochu zariskoval a topoly sázeli na přelomu července a srpna, kdy výhodně získali sadbu. Riskování se jim vyplatilo, neboť několik dnů po výsadbě zapršelo a většina rostlin se ujala. To, že neměli čas na nutnou přípravu pozemku však přineslo nutné zvýšení nákladů na regulaci plevelů, která je nutná především první rokem. V dalších letech již topoly v konkurenci plevelů snadno obstojí a nejsou nutné téměř žádné zásahy do porostu.
Protože již od počátku v Olešníku věděli, že budou topoly sklízet za pomocí mechanizace, sázeli je do dvouřádků vzdálených 75, které jsou od sebe vzdáleny 2,5 m. To proto, aby mezi dvojřádky mohl při sklizni projíždět traktor s vlekem, do kterého se bude sypat dřevní štěpka.
Každá investice se musí vrátit
Dřevní štěpka není jediným z produktů zdejší plantáže. Avšak ani o její odbyt nemají v Olešníku starost. V okolních obcích byly vybudovány kotelny na spalování biomasy, které štěpku rádi využijí. Také v ZOD plánovali vybudovat kotelnu, která vy vytápěla areál podniku, soukromých subjektům však není určena podpora státu, bez které by její vybodování bylo příliš velkou investicí.
Jak nám řekl Ing. Milan Brom, člen družstva, který má odborně plantáž na starost, plánují prodávat především sadbu topolu.Věří a zkušenosti z předchozích let, to také dokládají, že zájemců o ni bud přibývat. Zatím se jim podařilo zpeněžit sadbu za několik tisíc korun zájemcům z okolí, kteří se z rychlerostoucími dřevinami teprve seznamují.
Právě zájem o sadbu topolu je utvrzuje v názoru, že vybodání plantáže bylo investicí, která se vrátí. „Zatím jsme asi 100 000 Kč v mínusu“, připouští předseda družstva. Avšak skutečnost, že se v novém roce bude část půdy tzv. uvádět do klidu a právě pěstování rychlerostoucích dřevin je jednou z možností využití této půdy mu dodává optimismu.
Vlastní pěstování sadby není nijak náročné. Samozřejmě je nutné udržovat porost zdravý. Jako sadba se prodávají v cenách 2 až 5 Kč za kus asi na 20 cm nařízkované jednoleté výhony, na kterých je asi 5 živých oček. Obdobně jako se do konkrétních podmínek u polních plodin vybírá nejvhodnější odrůda, vybírá se u topolů nejvhodnější klon. Olešničtí nabízejí čtyři různé klony a již dnes mohou říci, které se do jejich podmínek vůbec nehodí i to, že zatím nejlepšími výsledky se může pochlubit klon Oxford.
