Obilniny jsou ve většině zemědělských podniků z mnoha důvodů nejpěstovanějšími plodinami, a proto je tolik důležitá ekonomika jejich pěstování. Může totiž kladně i záporně ovlivnit ekonomickou situaci celého podniku. Většina odborníků se shoduje v názoru, že rentabilní může být pouze pěstování s určitým stupněm intenzity, při němž se nelze obejít bez chemické ochrany rostlin. Každý zásah je však třeba zvažovat i z pohledu ekonomiky, tedy především ceny přípravku, jeho účinnosti i reziduálního působení. Kdo dobře zná nejrůznější varianty, umí si na poli poradit za každé situace.
„Ochrana intenzivně pěstovaných obilnin proti škodlivým činitelům“ – to byl název odborného semináře, který na začátku ledna uspořádala firma Dow AgroSciences. Účast zástupců praxe byla obrovská. Stejně jako v minulých letech, kdy se podobné semináře pod záštitou této firmy konaly, všichni očekávali aktuální a věcné informace. A nebyli zklamáni. Přednesené referáty měly vysokou odbornou úroveň a zároveň se výrazně zaměřovaly na praktické využití poznatků. Hlavně objasnily, na co je třeba se letos soustředit v ochraně obilnin. (Podrobněji se k referátům vrátíme ve speciálních článcích na stránkách Zemědělce a v odborném měsíčníku Úroda.)
Plevelná společenstva se mění
Plevele v agrofytocenózách jsou sice z dlouhodobého hlediska poměrně stabilním prvkem, ale hospodaření na půdě může jejich spektrum značně ovlivnit. V posledním desetiletí měly největší vliv používané herbicidy. V důsledku jejich rozdílného působení (a často nevhodného používání) byly některé plevele výrazně potlačeny, jiné získaly větší prostor pro svůj rozvoj a staly se větším nebezpečím. Toto ovšem není jediná příčina problémů, které v ochraně rostlin proti plevelům přetrvávají. Například snížení rozsahu pěstování pícnin, které nastalo po útlumu chovu skotu, znamená menší redukci výskytu plevelů působením osevního postupu.
Novými nebezpečnými pleveli jsou nyní sveřepy (střešní a jalový) a psárka polní. Mají velkou konkurenční schopnost, a proto mohou výrazně potlačovat pěstované plodiny. Nejrozšířenějšími pleveli v obilninách jsou v současné době chundelka metlice, svízel přítula a heřmánkovec přímořský. Cílená chemická ochrana proti nim bývá úspěšná, pokud jsou vhodně zvoleny přípravky i doba jejich aplikace. Pěstitelé často zapomínají, že v obilninách výrazně škodí také plevele spodního patra (violky, rozrazily). Ochrana proti nim možná je, ale většinou se jí nevěnuje dostatečná pozornost.
Jaké budou porosty na jaře?
Předpovědět začátkem ledna, kdy zima teprve začíná, jaké budou ozimé obilniny na jaře, sice nelze, ale jisté momenty, na něž bude třeba dávat pozor, stanovit můžeme. Porosty v důsledku teplého a dlouhého podzimu většinou přerostly, bohatě odnožily a jsou tedy velmi husté. Například ozimá pšenice má tři až pět odnoží a je přerostlá (ve fázi 24 – 25). Proto hrozí především nebezpečí poléhání , silnější výskyt chorob pat stébel i rzí a u ozimého ječmene hnědých skvrnitostí. Také padlí travní bude letos zřejmě velmi významnou chorobou na všech obilninách. Objevilo se již loni na podzim a ošetření proti němu bude nezbytné.
Pozor na rez pšeničnou
Již několik let je třeba u obilnin používat fungicidy, mají-li dávat vysoké výnosy kvalitního zrna. Při této ochraně je třeba mít na zřeteli určité skutečnosti. Především je důležité správně zvolit termín aplikace. Ten se řídí průběhem epidemie a její prognózou. V tomto směru nebývají znalosti pěstitelů dostatečné a chybí signalizace. Hlediskem je i odolnost odrůd vůči jednotlivým houbovým chorobám.
Průběh počasí posledních let vyhovuje hlavně chorobám pat stébel, listovým skvrnitostem a chorobám s vyšším teplotním optimem. To jsou fuzariózy a rez pšeničná, která dříve nebývala nijak významným patogenem. Letos ale zřejmě bude pro pěstitele obilnin velkým problémem. Velmi silně se vyskytovala už loni na podzim a většina u nás pěstovaných odrůd je k ní náchylná, takže napadení a rozvoj choroby jsou velmi pravděpodobné.
