V loňském roce zemědělci pěstovali cukrovku asi na 61 tisících hektarech a i přes rozmary počasí sklízeli v průměru 45 tun řepy z hektaru, jejíž kvalita byla nezvykle dobrá. Úspěch pěstitelů však zastiňují problémy u zpracovatelů, kteří nevědí co s produkcí.
Dobrý rok pro pěstitele
Jak uvádí doc. Josef Zahradníček z výzkumného ústavu cukrovarnického v Praze (VUC Praha, a.s.), na rozdíl od většiny polních plodin se u cukrovky neprojevilo sucho snížením výnosu ani kvality. Zdravotní stav cukrovky v loňském roce byl velmi dobrý. Ve většině řepařských oblastí nedošlo k masovému výskytu chorob a škůdců. Také výskyt plevelů se podařilo herbicidní ochranou zvládnout. Nedošlo ani k jinému poškození řepy, např. erozí či záplavami. Na rozdíl od předcházejících let nedošlo v druhé polovině vegetace k retrovegetaci cukrovky. Suché počasí na podzim bylo pro sklizeň řepy téměř ideální.
Případné snížení výnosu kompenzovala vyšší cukernatost, za kterou cukrovary vyplácejí příplatky. Jak týdeníku Zemědělec potvrdil také ing. Karel Duffek, tajemník Českomoravského cukrovarnického spolku a ředitel VUC Praha, a.s., pokud pěstitelé hospodařili alespoň na průměrné úrovni, bylo pro ně pěstování cukrovky i při stanovené minimální ceně, která vyplývá z minimální ceny cukru, v loňském roce ekonomicky zajímavé.
Dobrá technologická kvalita
Loňské řepné kampaně, která byla zahájena 12.září, se zúčastnilo třináct cukrovarů. S kvalitou řepy byly cukrovarníci jistě spokojeni. Podle šetření VUC byla cukernatost vyšší než 17,5 % a průměrný výnos polarizačního cukru asi 8,2 tis, tun z hektaru.
Ani se skladovatelností cukrovky neměli pěstitelé ani cukrovary problémy. Podle doc. Zahradníčka, který se k řepné kampani vrací také v článku, jež naleznete v únorovém vydání Farmáře, byla obecně skladovatelnost velmi dobrá. Výskyt skládkových chorob byl minimální a k alteraci řepy a závažným mikrobiologickým změnám prakticky nedocházelo. Obávané agresivní bakteriální hniloby, jako je např. slizová hniloba, nebyly nikde zaznamenány. Vlivem krátké doby skladování a příznivého počasí byly i skladovací ztráty nízké.
Dobrou kvalitu letošní sklizené cukrovky potvrdil našemu týdeníku také ředitel dobrovického cukrovaru Ing. Bohuslav Hart. Dobrovický cukrovar začal zpracovávat cukrovku 28. září a do konce tamější kampaně trvající 68 dní zpracoval 486 tisíc tun řepy. To je v republice letos vůbec největší zpracované množství v jednom cukrovaru. Toto množství je však o více než 74 tis. tun nižší než loni. Také ing. Hart si pochvaloval kvalitu a čistotu cukrovky. Podle něj se v tamním kraji počasí na řepě negativně neprojevilo. Výnos cukru byl v rajonu tohoto cukrovaru o velikosti 12 tis hektarů, 7,5 tun cukru z hektaru. To je podle ing. Harta výnos cukru stejný jako v loňském roce, kdy bylo naopak dosaženo velmi dobrých výnosů.
Rovněž v cukrovaru v Němčicích na Hané (Hanácké cukrovary, a.s.), kde letos od 26. září do 10.prosince, zpracovali více než 218 tis. tun řepy dodávané 28 pěstiteli z výměry přes 700 hektarů, patřila podle generálního ředitele Petra Ocilky řepná kampaň v k nejlepším v historii v cukrovaru. Cukernatost zde činila v průměru 17,84 % a výnos polarizačního cukru rekordních 9,35 t/ha.
Cukrovarníci v rozpacích
Ing. Duffek nás však informoval o tom, že loňskou řepnou kampaň lze považovat za úspěšnou pouze po technologické stránce. Pokud ji budeme hodnotit po stránce ekonomické, nalezneme řadu problémů. Již před zahájením kampaně byla na zásobách více než jedna třetina roční domácí spotřeby cukru a to hlavně díky dovozům cukru a jeho náhrad. Také ředitel Hanáckých cukrovarů, a.s., Petr Ocilka považuje nepřímý dovoz cukru a nedostatečnou ochranu vnitřního trhu s cukrem, za největší problém, se kterým se v současné době cukrovar potýká. Podle něj se i přes dosud schválená opatření nedaří trh účinně chránit.
Navíc poměrně vysoké výnosy a dobrá cukernatost ještě avízují překročení kvóty 380 tis. tun cukru stanovené vládním nařízením č. 51/2000 k regulaci trhu s cukrem. Ing. Duffek předpokládá výrobu minimálně 405 tis. tun cukru.
