Sdružení Biotrin a Česká komise pro nakládání s geneticky modifikovanými organismy uspořádaly v Keřkově seminář a exkurzi, věnované problematice geneticky modifikovaných odrůd brambor.
Pozvánky dostali kromě odborníků, kteří se problematice GMO věnují na různých institucích (ministerstvo zemědělství, životního prostředí a další) také poslanci a senátoři Parlamentu ČR a někteří novináři, kteří se problematice GMO věnují nebo o ní píší.
Úmyslem organizátorů bylo vyvolat mezi zúčastněnými stranami diskusi, která by vedla ke vzájemnému vyjasnění stanovisek, k vysvětlení problémů ale i fám, pramenících z nepochopení problematiky. Poslancům měla účast na semináři a exkurzi ukázat praktické dopady i paradoxy, které jimi projednaná a schválená právní úprava ("Zákon č. 153/2000 Sb. o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty..." a další související zákony a vyhlášky) v praxi přináší.
Dobrý a dlouho připravovaný a vzájemně termínově laděný záměr však narazil na překážku v podobě "vyšší moci" - prodloužení zasedání sněmovny a neuvolnění poslanců k plánovanému výjezdu. Čestnou výjimkou byla účast "domácího" senátora ing. Jiřího Šenkýře, člena výboru pro vzdělání, vědu, kulturu atd., zvoleného v obvodu Žďár nad Sázavou. Ten byl přítomen alespoň úvodní části jednání. Novinářskou obec zastupovali redaktoři deníků MF Dnes a Hospodářské noviny.
V teoretické části programu seznámili RNDr. Oldřich Navrátil, CSc. z Ústavu experimentální botaniky AV a ing. Milan Linhart ze Šlechtitelské stanice Keřkov účastníky setkání s tím, že na šlechtitelské stanici v Keřkově probíhá ověřování působení genu s informací pro tvorbu chladu odolného enzymu, schopného podpořit trávení cukrů, vznikajících v bramborách při skladování za nízkých teplot. Cukry, které by nebyly stráveny, by při dalším potravinářském zpracování smažením (lupínky, hranolky) způsobily spotřebitelsky nevábné a nežádoucí ztmavnutí finálního produktu. Tomu zatím někdy výrobci těchto potravin čelí bělením pomocí kysličníku siřičitého.
Působení vneseného genu je v Keřkově ověřováno na dvou odrůdách brambor, vyšlechtěných právě v Keřkově. Tyto odrůdy se navzájem liší v množství uvolňovaného cukru v hlízách a tím i ve vhodnosti jejich použití k různé finální úpravě. V probíhajících polních pokusech bylo zatím zjištěno, že "vypůjčený" enzym pomáhá s likvidací cukrů, aniž by tím byla výrazněji ovlivněna celá rostlina. To si mohli účastníci setkání na vlastní oči ověřit na pokusných parcelkách.
Přítomní odborníci nastínili i další možnosti transgenoze u brambor. Informace z německého ústavu v Gatterslebenu například zmiňují možnost transgeneze bramboru tak, aby byly schopny produkovat surovinu pro výrobu zcela nových typů textilních vláken. Právě tato "třetí generace" transgenních plodin, produkujících surovinuy pro přírodě blízké a zcela degradovatelné materiály (vlákna, plasty) může znamenat zásadní obrat v pohledu na užitečnost geneticky upravených rostlin.
Břetislav Koč
Text k foto:
(1)
O transgenních bramborách (i o problematice GMO v širších souvislostech) se v Keřkově jednalo u kulatého stolu...
(2)
... a diskuse pokračovala i na parcelkách, kde jsou pěstovány modifikované odrůdy brambor s genem, podporujícím enzymatické trávení cekrů v hlízách.
(3)
Senátor ing. Jiří Šenkýř - jako jediný zastupoval při setkání naše zastupitele. Původně jich mělo přijet více...
Foto Břetislav Koč
