Výměra průmyslových brambor, na rozdíl od ostatních kategorií této komodity, letos v České republice vzrostla. Jak jsme již v týdeníku Zemědělec informovali, zpracovatelé mají o tuto surovinu zájem, zvyšují výrobní kapacity a hledají nové dodavatele. Škrob je totiž produktem, který má podle odborníků velkou perspektivu. Své uplatnění nachází jak v potravinářském průmyslu, tak díky modifikaci i v řadě dalších oborů. Čeští pěstitelé brambor se o tom mohli přesvědčit i při návštěvě švédského výrobce škrobu – společnosti Lyckeby Stärkelsen a jejích dodavatelů.
Společnost se sedmdesátiletou historií Lyckeby Stärkelsen vznikla jako družstvo pěstitelů, jehož cílem bylo hájit zájmy tamních zemědělců. Pěstitelé si však záhy uvědomili, že pouze chránit svůj trh před dovozy nestačí. Společně začali investovat do zpracovatelských kapacit, do vývoje nových produktů atd. Jak uvedl Christer Karlsson, manažer vývoje této společnosti, v šedesátých letech se vytvořila struktura firmy podobná té dnešní. Společnost asi s tisícem vlastníků a obratem 970 milionů švédských korun (SEK) dnes ve Švédsku vyrábí škrob v šesti továrnách a jeho stále větší část je modifikována. „Pokud chce firma dále expandovat, nestačí vyrábět škrob pouze ve Švédsku, kde jsme limitováni národní kvótou. Proto Lyckeby Stärkelsen vstoupila na trh v Lotyšsku, České republice a Číně,“ uvedl dále Christer Karlsson.
V České republice spoluvlastní Lyckeby Stärkelsen škrobárnu Lyckeby Amylex v Horažďovicích. I ta však stále zůstává z části ve vlastnictví českých zemědělců. Díky vstupu švédského partnera však tento zpracovatel investoval do modernizace provozů a významně zvyšuje kapacitu. Podle ing. Miloslava Chlana, ředitele společnosti, je cílem firmy vyrábět zde ročně asi 30 000 tun škrobu. Tento objem představuje asi dvě třetiny národní kvóty, která by mohla podle jeho slov příslušet naší zemi po vstupu do EU.
Jak se ve Švédsku měli možnost dozvědět čeští pěstitelé, díky vlastnické struktuře společnosti ani zde není Lyckeby Stärkelsen pro pěstitele brambor pouhým odběratelem. Sami pěstitelé se účastní řízení podniku a jsou zastoupeni například v představenstvu podniku. Agronomické oddělení spolupracuje s pěstiteli brambor po celý rok, o čemž české pěstitele informoval Tomas Sättlin. Kromě toho, že škrobárna dodává pěstitelům sadbu, hlízovou šťávu atd., zdejší agronomické oddělení poskytuje farmářům také odborné poradenství. Například informace o aktuální ochraně rostlin posílá farmářům na mobilní telefony ve formě textových zpráv. Ochraně průmyslových brambor se zde dostává velké pozornosti, oproti České republice je zde významně častější fungicidní ošetření. I přes to, že roční úhrn srážek je zde srovnatelný s podmínkami České republiky, v době vegetace brambor voda nestačí, a proto asi 70 % ploch průmyslových brambor zde pěstují pod závlahami. V letošním roce stejně jako české pěstitele trápí i švédské farmáře nadmíra srážek v době sklizně, která se proto oddálila.
Jak dále Tomas Sättlin uvedl, škrobárenské brambory pěstují v jihovýchodní části Švédska, kde jsou rovněž rozmístěny výrobní závody firmy. V této intenzivní oblasti jsou průmyslové brambory typickou součástí osevních postupů a představují asi 20 % obdělávané plochy. Pěstují se tu rovněž obilniny, cukrovka, zelenina atd. Konzumní brambory se tradičně pěstují na jihozápadě. Rostlinná výroba v severnějších oblastech je podřízena chovu dobytka. Většina švédských farem je rodinných, podle statistik je jejich průměrná výměra asi 40 ha. Průměrnou velikost farem ale snižují velmi malá hospodářství, jejichž majitelé jsou zaměstnáni mimo zemědělství. Proto za typickou švédskou rodinnou farmu považuje Tomas Sättlin farmu o výměře asi 150 ha, s minimálně 80 kravami či 120 prasaty. Výměra zdejších farem však stále roste, protože mladší generace přestává hospodařit a půdu pronajímá či prodává. Proto se také pěstování průmyslových brambor koncentruje. Ač jejich výměra neklesá, klesá počet jejich pěstitelů. Současnou výměru 8000 hektarů obhospodařuje 700 farmářů.
