16.10.2001 | 08:10
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Švédský farmář vsadil na brambory a kuřata

Plodinou tradičně pěstovanou farmáři v jihovýchodní části Švédska jsou průmyslové brambory. Nejinak je tomu i na farmě Thorda Svenssona, který je pěstuje asi na jedné třetině výměry své téměř šedesátihektarové rodinné farmy. Kromě nich švédský farmář pěstuje také pšenici, cukrovku, jahody a vykrmuje drůbež.

Brambory prodává do nedaleké škrobárny Lyckeby Stärkelsen. Jak jsme již v předminulém čísle Zemědělce informovali, tuto škrobárnu vlastní sami farmáři a Thord Svensson je jedním z nich. Dokonce zasedá v jejím představenstvu a protože je Lyckeby Stärkelsen spolumajitelem i české škrobárny LYCKEBY AMYLEX sídlící v Horažďovicích, účastní se jednání vedení i této firmy.
Stejně jako i na okolních farmách se i na Svenssonově farmě brambory pěstují pod závlahami. Jedině tak se daří dosahovat výnosu od 35 do 45 t/ha. Závlahová voda je i pro zdejší farmáře velmi drahá a proto si sami budují zásobárny vody, které v průběhu roku naplňují a z kterých ji pak v době sucha přečerpávají. Farmáři si budují rovněž zásobárny hlízové šťávy, kterou jim dodává škrobárna. Kromě živin si na ní cení právě vody.
Cena, za kterou farmáři brambory prodávají, je při 19% obsahu škrobu po přepočtu asi 2200 Kč za tunu. Stejně jako cenu dalších komodit ji ovlivňuje světový trh. Rentabilita je ale dána především náklady. Proto české pěstitele, kteří farmu Thorda Svenssona navštívili, zajímala mimo jiné cena nafty. Ta je asi 5,5 SEK/l, což je po přepočtu necelých 20 Kč/l. Kombajn na sklizeň brambor vlastní farmář sám. Stále častější však ve Švédsku je, že si novou drahou techniku kupují sousední hospodáři společně.
Thord Svensson patří již k třetí generaci farmářů z jeho rodiny. Jeho otec kromě zde tradiční rostlinné výroby choval také prasata. Thord Svensson se ale rozhodl pro chov drůbeže, což je dnes další typická zemědělská výroba pro jižní části země. Postupně zrekonstruoval stávající prostory, čímž vybudoval kapacitu pro výkrm 15 000 kusů. Před třemi roky se rozhodl vybudovat zcela novou výkrmnu, čímž rozšířil kapacitu na dnešních 95 000 kusů. Thord Svensson věří, že se investice tři mil. SEK, na kterou mu s 5% úrokem půjčila banka, vrátí do deseti let. Veškerá krmiva farmář nakupuje, protože vlastní pšenici prodává v potravinářské kvalitě, jejíž cena je oproti krmné vyšší asi o 20 %.
Na farmě kromě jejího majitele pracuje jediný stálý zaměstnanec. Ostatní síly si farmář najímá podle potřeby. To znamená jen při sklizni jahod, brambor a při vyskladňování drůbeže.

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down