Současný sortiment odrůd brambor je velmi pestrý. Pěstitelům jistě není nutné připomínat, že čítá více než stovku odrůd. Stejně tak pěstitelé dobře vědí, že asi 80 % registrovaných odrůd je zahraničních. Ne všichni čeští šlechtitelé si ale naříkají. V Selektě Pacov věří, že české šlechtění brambor má svoji perspektivu a že české odrůdy mají své místo na trhu.
Současné šlechtění ve společnosti Selekta Pacov, a. s., jež vznikla v roce 1992, navazuje na dlouholetou tradici. Na pracovišti v Hrádku u Pacova probíhá udržovací šlechtění již od roku 1948 a novošlechtění od roku 1968. Již v této době se zdejší pracoviště zaměřilo na šlechtění průmyslových brambor. Jak nám řekl hlavní šlechtitel společnosti Ing. Jiří Mohl, ač průmyslové brambory považuje za gró zdejší práce, stranou zájmu nejsou ani konzumní brambory. Proto v současném povoleném sortimentu najdeme jak průmyslové, tak konzumní brambory z Pacova.
Šlechtitelský maratón
Jen málokdo si za konkrétní odrůdou dokáže představit ohromné množství vynaložené práce. Vyšlechtit odrůdu totiž trvá až dvanáct let. Jak nám šlechtitel ve stručnosti vysvětlil, prvním rokem se kříží vybrané otcovské a mateřské materiály, což jsou již známé odrůdy či kříženci. Jejich zdrojem je genová banka. Kříží se asi 200 kombinací. Příštím rokem se z nich vysévají semena. To již rukama pacovských pracovníků prochází asi sto tisíc semenáčů. Tento materiál již odborníci hodnotí a vybírají vhodné křížence pro další práci. Práci ve skleníku vystřídá práce přímo na poli. Rok od roku se zužuje množství sledovaného materiálu. Po základním hodnocením přistupuje totiž zkoušení odolnosti chorobám a škůdcům, zkouška výkonu atd. Pokud materiál splňuje po celou dobu všechna kritéria, postupuje do tzv. státních odrůdových pokusů. Když uspěje i zde, je registrován a od této chvíle již můžeme hovořit o odrůdě.
Je tedy patrné, že šlechtitelská práce probíhá v nejméně desetiletých cyklech. To rovněž vysvětluje, proč většina odrůd, jež v současné době Selekta pěstitelům nabízí, byla registrovány buď v polovině osmdesátých či v polovině devadesátých let. Představuje to i naději, že zanedlouho se pěstitelé budou moci těšit na další novinky z Pacova. Ing. Mohl potvrzuje, že již několik nových kříženců je ve státních zkouškách.
České odrůdy regulují trh
O tom, že má české šlechtění svůj smysl, v Pacově nikdo nepochybuje. Některé z důvodů vysvětluje Ing. Petr Laštovička z firmy Sevesa, a. s., jež je dceřinou společností Selekty. Připomeňme, že Selekta se zabývá výhradně šlechtěním a zemědělskou činností a Sevesa zastupováním odrůd Selekty na trhu, množením a obchodem s odrůdami a sadbou.
Podle ing. Laštovičky je výhodou českých odrůd to, že jsou vybírány přímo pro naše podmínky, čím snižují pěstitelská rizika. Výhodou je i to, že u českých odrůd se snižuje riziko jejich přemnožení. „České odrůdy jsou šité na míru českým pěstitelům, zpracovatelům i konzumentům,“ tvrdí ing. Laštovička.
Ing. Mohl dodává, že nesporný význam českého šlechtění, a to platí obecně pro všechny plodiny, je i v tom, že jsou konkurencí pro zahraniční odrůdy a tudíž i cenovým stabilizátorem.
V souvislosti s cenami odrůd nemohli šlechtitelé nezmínit problém financování šlechtění. Nové zákony upravující tuto oblast ing. Mohl chválí. Problémem však podle něj zůstává reálný výběr licenčních poplatků. Pokud se podaří výběr licenčních poplatků dostat do praxe, nemají Pacovští o svoji budoucnost obavy. Jistotu jim dává současný asi 10% podíl na množitelských plochách brambor v České republice.
Již dnes se jim však daří část licenčních poplatků bez problémů vybírat a to díky spolupráci se škrobárnami. Ty jsou totiž pro pěstitele nejen odběratelem, ale i dodavatelem certifikované sadby.
Desetina trhu
V současné době se pěstitelům nabízí devět odrůd z pacovského šlechtění. O jejich oblibě svědčí již zmíněný desetiprocentní podíl na množitelských plochách. V sortimentu dominují odrůdy ke zpracování na škrob. Raná odrůda Tegal je vhodná také na zpracování na chipsy. Širší využití, tzn. kromě škrobu také na chipsy a hranolky, má i polopozdní Ornella. Dalšími polopozdními odrůdami určenými k výrobě škrobu jsou Amylex, Krumlov, Pacov a Tábor. Jak ing. Laštovička vysvětlil, z tohoto sortimentu si pěstitelé mohou vybrat průmyslové odrůdy různé ranosti tak, aby byli schopni zabezpečit dodávky brambor po celou dobu zpracovatelské kampaně. A jak jsme již v našem týdeníku informovali, výrobci škrobu, jež nyní významně zvyšují své kapacity, jsou pěstitelům za velmi časné či pozdní dodávky ochotni nabízet i vyšší ceny.
Podle ing. Laštovičky jsou mezi pěstiteli oblíbené i pacovské konzumní odrůdy: raná Adéla, poloraná Tara a polopozdní Samanta. O tom, že se v konkurenci zahraničních odrůd neztrácejí, svědčí mimo jiné i to, že například sadba odrůdy Adéla je pro letošní sezónu beznadějně vyprodaná.
